Ekvidistantní válcová projekce

Ekvidistantní válcová projekce (také Marinovo zobrazení) je jednoduchá kartografická projekce, jejímž výsledkem je zobrazení Země (mapa), na kterém jsou poledníky od sebe stejně vzdáleny stejně jako rovnoběžky, které jsou rozvinuty do úseček. Původní myšlenka tohoto velmi jednoduchého zobrazení je přisuzována Marinovi z Týra okolo roku 100 n.l.[1]

Ekvidistantní válcová projekce
Ekvidistantní válcová projekce s Tissotovými rozptyly zkreslení

Zobrazení není ani plochojevná projekce ani konformní zobrazení. Z důvodu zkreslení válcové projekce se zobrazení využívá spíše v tematických mapách než v navigačních nebo katastrálních. Ekvidistantní válcová projekce našla své uplatnění jako standard pro počítačové zpracování globálních mapových systémů v software jako je Celestia a NASA World Wind, protože lze jednoduše vyjádřit vztah mezi pozicí mapované oblasti Země a obrazovým bodem mapy.

Definice

kde

je zeměpisná délka od centrálního poledníku v daném zobrazení,
je zeměpisná šířka,
je parametr rovnoběžek (severních i jižních od rovníku), který určuje skutečný rozsah správné projekce.

Je nutné upozornit, že pravá strana rovnice, tedy souřadnice and jsou lineární, nikoliv úhlové rozměry. Bod (0,0) je ve středu výsledného zobrazení je-li vstupní interval [-π,π].

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Equirectangular projection na anglické Wikipedii.

  1. Flattening the Earth: Two Thousand Years of Map Projections, John P. Snyder, 1993, pp. 5-8, ISBN 0-226-76747-7.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.