Ekonomika Vatikánu

Jednou z hlavních částí příjmů je turistický ruch. Rozpočet Vatikánu je finančně podporován prodejem známek, mincí, medailí a turistických upomínek; poplatky za vstup do muzeí a prodejem různých publikací.

Dne 11. února 1929 byly podepsány Lateránské smlouvy, což jsou dohody mezi italským státem a katolickou církví. Vatikán byl znovu uznán jako suverénní papežský stát a italský stát se zavázal jako dlužník Svatému stolci za to, že anektoval starověký stát církve a zabavil církevní majetek. Tímto způsobem Vatikán získal odškodnění, z kterého má poměrně velké výnosy.

Další významnou částí příjmů jsou dary, které darují věřící z celého světa katolické církvi a Vatikánu. Tyto dary se nazývají Svatopetrský haléř. Svatopetrský haléř se vybírá ve farnostech po celém světě v neděli kolem svátku svátku Stolce sv. Petra. Tuto tradici začali obyvatelé Anglie v 8. století. V roce 2018 se v této sbírce vybralo 55 milionů eur. Přestože se jedná o charitativní sbírku, finanční prostředky putují do rozpočtu Vatikánu a většina z nich se využije jinak, než na charitativní činnost.[1]

Většinu výdajů tvoří výplaty zaměstnanců, provoz institucí a charitativní činnost.

Do přijetí eura 1. ledna 2002 byla národní měnovou jednotkou Vatikánu vatikánská lira. Vatikánská lira byla měnou Vatikánu od podpisu Lateránské smlouvy v roce 1929. Byla odvozena od Italské liry a kromě Vatikánu platila rovněž v Itálii a San Marinu. Vatikán sdílí s Itálií měnovou únii, takže když Itálie přešla v roce 2002 k euru, Vatikán přešel spolu s ní. Vatikánská lira byla nahrazena eurem v poměru 1 euro = 1936,27 lira. Díky zvláštní dohodě s Evropskou unií Vatikán používá euro (Vatikán není součástí Evropské unie) a vydává vlastní euromince a známky. Vydávání euromincí ve Vatikánu je značně omezeno, jelikož se vydává pouze 670 tisíc vatikánských euromincí ročně. Vzhledem ke své vzácnosti jsou vatikánské euromince a známky hojně vyhledávány sběrateli. Vatikánské euromince vydává Filatelistický a numismatický úřad Vatikánského městského státu.

Ekonomický sekretariát je jeden z úřadů Papežské kurie, který má za úkol sestavovat rozpočet a provádět kontrolu hospodaření. Byl zřízen papežem Františkem v roce 2014 a v jeho čele stojí Juan Antonio Guerrero Alves.

Vatikán se dlouhodobě nachází ve finančním deficitu (v roce 2012 byl schodek 18,4 milionu dolarů). Úředníci obviňují měkkou evropskou ekonomiku a náklady na výplatu 2 832 zaměstnancům, jakož i šíření katolické víry prostřednictvím různých médií. V září 2019 německý kardinál Reinhard Marx, který má na starosti vatikánskou ekonomickou radu, potvrdil, že mu papež František nařídil snížit náklady ve snaze eliminovat schodek, který se odhaduje na zhruba 70 milionů eur. O přesné částce se diskutuje, protože Vatikán od roku 2015 až do roku 2020 nezveřejnil rozpočet a dva roky byl bez interního auditora. Ačkoli papež František (a před ním papež Benedikt XVI.) vynaložili úsilí na zpřehlednění ekonomiky země, její finance jsou z velké části spíše obecná než přesná a auditovaná data. V roce 2020 Vatikán poprvé zveřejnil detailní rozpočet, který ukazuje, že v roce 2019 Vatikán hospodařil s deficitem 11 milionů eur (295 milionů Kč), jeho výdaje dosáhly 318 milionů eur a příjmy 307 milionů eur. S nejasnostmi okolo hospodaření Svatého stolce byl spojen finanční skandál týkající se nákupu luxusních nemovitostí v Londýně, kvůli kterému bylo v roce 2019 propuštěno několik zaměstnanců na vedoucích pozicích.[2]

Vatikánská banka, známá také jako Ústav pro náboženství, je soukromá banka ve Vatikánu, kterou založil papež Pius XII. v roce 1942. V průběhu desetiletí byla banka centrem mnoha skandálů a obvinění ze špatného hospodaření, praní špinavých peněz a finančních podvodů. V únoru 2018 Vatikánská banka oznámila, že obviňuje svého bývalého prezidenta banky a jeho právníka ze zpronevěry 50 milionů eur prostřednictvím podvodných realit a praní špinavých peněz. Ve své výroční zprávě za rok 2018 (vydané v květnu 2019) uvedla Vatikánská banka, že pokročila ve snižování praní peněz a zvyšování finanční transparentnosti. Banka vykázala v roce 2018 zisk 19,8 milionu USD, což je pokles oproti zisku 36 milionů USD v roce 2017. Aktiva banky (ke konci roku 2018 v hodnotě přibližně 5,6 miliardy USD) sestávala z investic a vkladů od téměř 15 000 majitelů účtů. Mezi tyto držitele účtu patřilo katolické duchovenstvo, zaměstnanci Vatikánu a katolické náboženské řády po celém světě.

Prostřednictvím vatikánského nádraží je městský stát napojen na italskou železniční síť.

• Istituto per le Opere di Religione

• Obrázky, zvuky či videa k tématu ekonomika Vatikánu na Wikimedia Commons