Ekonomika Ázerbájdžánu

Míra inflace v prvním čtvrtletí roku 2007 dosáhla 16,6 %.[15]. Tato inflace byla zapříčiněna především růstem cen v ropném průmyslu. Nominální příjmy vzrostly proti tomuto číslu o 29 % a měsíční mzdy o 25 %.[15]. Ázerbájdžán vykazuje některé známky tzv. „Nizozemské nemoci“ kvůli rychle rostoucímu energetickému sektoru, který způsobuje inflaci a zvyšuje vývoz neenergetických surovin.

V roce 2008 byl Ázerbájdžán uveden jako jeden z top 10 reformátorů ve zprávě „Doing Business“ Světové banky.  

Ázerbájdžán je považován za světově největšího ekonomického reformátora let 2007–2008, a to se zlepšeními v sedmi z deseti zkoumaných oblastí. V lednu roku 2008 začal také provozovat jedno správní místo s více úřady, čímž byl čas potřebný k založení podnikání snížen na polovinu. Stejně tak cena a počet potřebných procedur. Již v prvním půl roce se počet nově zaregistrovaných podniků zvýšil o 40 %. Kromě jiného mohou nyní daňoví poplatníci vyplňovat formuláře a platit daně online. V Indexu snadnosti podnikání se také z hodnoty 97 posunul na hodnotu 33.

Ázerbájdžán je uveden jako 57. v Globálním reportu konkurenceschopnosti z roku 2010–2011 a umístil se tak nad ostatními státy Společenství nezávislých států. V roce 2012 bylo HDP Ázerbájdžánu HDP z oproti roku 1995 téměř dvacetinásobné.  

Podle zprávy „Doing Business“ Světové banky z roku 2019, zlepšil Ázerbájdžán svou pozici v Indexu snadnosti podnikání z hodnoty 57 na hodnotu 25.[16] Výsledkem implementování obchodních reforem je, že se v Ázerbájdžánu dá podnikat mnohem snadněji, a také celkové náklady na založení podnikání se rapidně snížily. V současné době se čas potřebný k nezbytným úředním procedurám spojeným se založením podnikání zkrátil asi o 80 dní oproti historii.

Procesu také napomáhá rozšiřování elektrické sítě a snadnější získání úvěru. World Bank (2017).[17]

Cestovní ruch je důležitou součástí ekonomiky Ázerbájdžánu. Země byla v 80. letech známým turistickým místem. Pád Sovětského svazu a válka v Náhorním Karabachu v 90. letech však poškodily turistický průmysl a image Ázerbájdžánu jako turistické destinace.[18]

Až v roce 2000 se odvětví cestovního ruchu začalo zotavovat a země od té doby zaznamenala vysokou míru růstu počtu turistických návštěv. V posledních letech se Ázerbájdžán také stal oblíbenou destinací pro náboženskou turistiku, lázeňství a zdravotní turistiku.[19]

Vláda Ázerbájdžánu stanovila jako nejvyšší prioritu rozvoj Ázerbájdžánu jako elitní turistické destinace. Je to národní strategie, aby se cestovní ruch stal hlavním, ne-li jediným největším přispěvatelem k ázerbájdžánské ekonomice.[20] Podle zprávy o konkurenceschopnosti v cestovním ruchu a cestovním ruchu za rok 2015 Světového ekonomického fóra má Ázerbájdžán 84. místo ze všech zemí světa.[21]

Historické centrum hlavního města - Baku

Podle zprávy Světové rady pro cestovní ruch byl Ázerbájdžán mezi prvními deseti zeměmi, které vykazovaly nejsilnější nárůst zahraničních návštěvníků mezi lety 2010 a 2016.[22] Kromě toho se Ázerbájdžán umístil na prvním místě (46,1%) mezi zeměmi s nejrychleji rozvíjející se ekonomiky cestovního ruchu se silnými ukazateli přílivu zahraničních návštěvníků v loňském roce.[23].

Ázerbájdžánská bankovka - 10 manatů

Měnou Ázerbájdžánu je manat. Dílčí jednotkou manatu je quapik (1 manat = 100 quapiků). Manat vydává a spravuje Ázerbájdžánské centrální banka. Měna Ázerbájdžánu je držena v tzv. plovoucím směnovém kurzu ve vztahu k americkému dolaru. K 28. lednu 2016 činil kurz 1 USD = 1,60 AZN. Po pádu SSSR zažil Ázerbájdžán celkem dvě zásadní měnové reformy. První v roce 1992, kdy po nabytí samostatnosti zavedla nová vláda manat v kurzu 10 rublů = 1 manat. Podruhé v roce 2006, kdy byl ve snaze o upevnění měny zaveden tzv. "nový manat". Tato "nová" měna byla napojena vůči té "steré" v kurzu 1:5000.[24]

Budova ázerbájdžánské národní banky[25]

Po získání nezávislosti v roce 1991 se Ázerbájdžán stal členem Mezinárodního měnového fondu, Světové banky, Evropské banky pro obnovu a rozvoj, Islámské rozvojové banky a Asijské rozvojové banky.[26] Bankovní systém Ázerbájdžánu se skládá z Ázerbájdžánské centrální banky, komerčních bank a nebankovních úvěrových organizací. Národní (nyní centrální) banka byla vytvořena v roce 1992 na základě Ázerbájdžánské státní spořitelny, přidružené společnosti bývalé Státní spořitelny SSSR. Centrální banka slouží jako centrální banka Ázerbájdžánu, která je oprávněna vydávat národní měnu (ázerbájdžánský manat) a dohlížet na všechny komerční banky. Dvěma hlavními komerčními bankami jsou UniBank a státem vlastněná Mezinárodní banka Ázerbájdžánu, kterou řídí Dr. Jahangir Hajijev.[27]