Eklekticismus

Eklekticismus (nebo eklektismus, z řec. ek-lektos, vybraný) je v obecné rovině způsob tvorby a práce, který čerpá z cizích vzorů nebo z děl starších období a mísí je dohromady. Eklektik, česky snad „vyběrač“, je člověk, který si z rozmanitých filosofických systémů nebo stylů vybírá směrodatná stanoviska a závěry, jež dále rozvádí a dále z nich vyvozuje. Důvodem může být nedostatek vlastní invence, ale také snaha překlenout rozpory mezi různými směry nebo skeptický názor, že žádná filosofie není ideální.

Ve filosofii

Eklekticismus vznikl v raném helénismu a v Římě, kde se střetávaly různé kulturní a filosofické proudy - např. řecké, římské, židovské a orientální. Římané si z nich vybírali to, co se jim jevilo správné a prakticky použitelné.[1] Slovo poprvé použil Diogenés Laertios, a to v pejorativním smyslu.[2] Podobně postupují některé moderní směry filosofické i umělecké.

Eklektismus tedy nemusí být nutně špatný, záleží ovšem na tom, jaké prvky si vybírá a jak s nimi zachází. Protože se často jedná o výběr bez porozumění, bez historického rozlišení nebo bez vkusu, mívá slovo eklektický pejorativní význam. Něco podobného platí i pro eklektickou literaturu a podobně.

V umění
Související informace naleznete také v článcích Eklekticismus (architektura) a Eklekticismus (hudba).
Eklekticistická stavba Palacio de Cibeles, sídlo městské správy v Madridu (dřívější hlavní pošta)

V architektuře se jako eklektismus označuje umělecký směr vzniklý v druhé polovině devatenáctého století. Jako styl odkazuje k historickým obdobím, a umožňuje spojovat formální znaky jednotlivých neostylů společně na jedné stavbě. Zároveň porušuje do té doby obvyklou harmonii a proporce, ověřené historickými poznatky. Architektura v této podobě přežívá až do prvních let dvacátého století, i když souběžně se už formuje odlišná koncepce i výraz, který u ní bývá označován jako secese.

V módě a designu

V současné době se slovo eklektický používá často v bytovém i užitkovém designu a módě. Značí styl, charakterizovaný kombinací moderních a starých prvků. Takový interiér může působit jako posbíraný z toho, co bylo právě po ruce, ačkoli je výsledkem plánovité eklektické činnosti.

Představitelé

Eklektické proudy

Odkazy

Reference
  1. Ottův slovník naučný, heslo Eklekticismus.
  2. Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Heslo Eklektizismus.

Literatura
  • Ottův slovník naučný, heslo Eklekticismus. Sv. 8, str. 470
  • Ritter – Gründer, Historisches Wörterbuch der Philosophie. Basel 1981nn. Heslo Eklektizismus. Sv. 2, sl. 432n.

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.