Ejn Ajala

Leží v nadmořské výšce 18 metrů v hustě osídlené a zemědělsky intenzivně využívané pobřežní nížině, nedaleko úpatí pohoří Karmel, ze kterého sem přitéká vádí Nachal Šimri.

Obec se nachází 2 kilometry od břehu Středozemního moře, cca 63 kilometrů severoseverovýchodně od centra Tel Avivu, cca 20 kilometrů jihojihozápadně od centra Haify a 20 kilometrů severně od města Chadera. Ejn Ajala obývají Židé, přičemž osídlení v tomto regionu je převážně židovské. Ovšem 4 kilometry jihovýchodně odtud stojí město Furejdis osídlené izraelskými Araby.

Ejn Ajala je na dopravní síť napojen pomocí dvou paralelních severojižních tahů: novější dálnice číslo 2 a starší dálnice číslo 4.

Ejn Ajala byl založen v roce 1949.[2] Jeho zakladateli byla skupina židovských imigrantů z Československa.[3][4] Místní ekonomika je založena na zemědělství.[3]

Jméno obce je hebrejskou variantou názvu arabské vesnice Ajn Ghazal, která do roku 1948 stála poblíž nynějšího mošavu a byla toho roku během Operace Šoter za války za nezávislost vysídlena.[5] Ajn Ghazal, stejně jako další sídla podél pobřežní komunikace spojující Tel Aviv a Haifu, se stal v měsících před vypuknutím války, kdy v Palestině propukla občanská válka mezi Židy a Araby, dějištěm častých střetů. 27. ledna 1948 byl v Ajn Ghazal napaden Araby britský konvoj. Zemřel jeden britský voják a jeden Žid.[6]

Podle údajů z roku 2014 tvořili naprostou většinu obyvatel v Ejn Ajala Židé (včetně statistické kategorie "ostatní", která zahrnuje nearabské obyvatele židovského původu ale bez formální příslušnosti k židovskému náboženství).[1]

Jde o menší sídlo vesnického typu s dlouhodobě výrazně rostoucí populací. K 31. prosinci 2014 zde žilo 1136 lidí. Během roku 2014 registrovaná populace klesla o 0,3 %.[1]