Egbert

Egbert (též Ecgberht, Ecgbert nebo Ecgbriht; 769 nebo 771–839) byl anglosaský král Wessexu v letech 802–839 a také král Kentu v letech 825–839 jako Ecgberht III. Mezi historiky panuje všeobecná shoda, že měl pocházet z rodu Cerdikovců. Jenom občas je Egbertovo přihlášení se k Cerdikově dynastii zpochybňováno jako účelové, aby on, respektive jeho nástupci, více legitimizovali svůj nárok na trůn. Nicméně Egbertem počíná nezpochybněná nepřerušená pokrevní linie anglických/britských králů/královen až po současnou windsorskou dynastii a její zatím poslední panovnici, královnu Alžbětu II.[1]

Egbert
král Wessexu
Doba vlády	802 – 839
Narození	769 nebo 771
Úmrtí	839
	Winchester
Pohřben	Winchesterská katedrála a Winchester
Předchůdce	Beorhtric
Nástupce	Ethelwulf
Královna	Redburga
Rod	Wessexové
Otec	Ealhmund z Kentu
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Egbertovým otcem byl král Kentu Ealhmund. V 80. letech 8. století přiměl Egberta mercijský král Offa spolu se svým spojencem, králem Wessexu Beorhtrikem, aby odešel do vyhnanství. Po smrti krále Beorhtrika v roce 802 se Egbert do Wessexu vrátil a získal trůn.

Mercie byla definitivně poražena roku 825 v bitvě u Ellendunu v současném hrabství Wiltshire.

Během celé své vlády vedl neustálé výboje proti stále se držícím Keltům v Cornwallu.

Egbertovou manželkou byla Redburga (též Redburh), údajná příbuzná Karla Velikého. Tento údaj („sestra nebo švagrová franckého krále“) je historiky zpochybňován.