Edmund Sparmann
Edmund Sparmann (16. června 1888 ve Vídni – 24. června 1951 ve Stockholmu) byl rakouský letec a konstruktér, který během první světové války v tehdejším Rakousku-Uhersku pracoval pro továrnu Phönix Flugzeugwerke AG.
Dipl. Ing. Edmund Sparmann | |
---|---|
Narození | 16. června 1888 Vídeň |
Úmrtí | 24. června 1951 (ve věku 63 let) Stockholm |
Povolání | inženýr a pilot |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Již před válkou v roce 1913 navrhl cvičný jednoplošník pro letecké školy a jako pilot ve dnech 21.–29. června 1914 vyhrál s dvouplošníkem Lohner Pfeilflieger cenu na 3. mezinárodním leteckém mítinku v Aspern u Vídně. Ve válce bojoval na ruské frontě u letecké setniny Flik 5, poté byl v lednu 1916 převelen do Aspern, kde sloužil jako zalétávací pilot. V polovině května 1916 byl převelen k službě v konstrukční kanceláři u firmy Oesterreichisch-Ungarische Albatros-Flugzeugwerke GmbH, která byla později přejmenována na Phönix Flugzeugwerke AG. Zde si získal dobré jméno zejména jako konstruktér nosných ploch, když spolupracoval na vývoji stíhacích letounů Phönix D.I, D.II a D.III i na průzkumném Phönix C.I.
Po válce, v červnu 1919, Sparmann předváděl letové vlastnosti letounů Phönix D.III a C.I ve Švédsku, které na základě toho nakoupilo několik strojů z poválečných přebytků Rakouska-Uherska. Poté se přestěhoval do Švédska kde nejprve pracoval pro firmu Enoch Thulins Aeroplanfabrik v Landskrona. Od roku 1926 pracoval jako inženýr a zkušební pilot pro středisko švédského vojenského letectva Svenska flygvapnet u Malmö. V roce 1932 založil vlastní malou leteckou továrnu Sparmanns Flygverkstad ve Stockholmu. V podnikání nebyl příliš úspěšný i když dodal několik svých letounů P 1 Sparmannjagaren švédskému letectvu. Od roku 1937 pracoval pro firmu SAAB.[1]
Odkazy
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Edmund Sparmann na Wikimedia Commons
Reference
- www.avrosys.nu. www.avrosys.nu [online]. [cit. 2007-05-08]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2006-12-25.
Literatura
- Jan Zahálka, Mgr. Petr Aharon Tesa, Sigmund Tyrlik: Phönix D.I-D.III. JaPo Publishing, Hradec Králové 2005