Eday

Eday (staronorsky Eiðøy, skotsky Aidee) je se svou rozlohou 27,45 km² v pořadí devátý největší ze sedmi desítek ostrovů v Orknejském souostroví. Z administrativního hlediska je ostrov v rámci Spojeného království součástí skotské správní oblasti Orkneje.

Eday
Aidee (skotština)
Útesy s jeskyněmi na severním pobřeží,
v pozadí menší ostrov Calf of Eday
Poloha ostrova Eday v Orknejích

Poloha ostrova Eday v Orknejích
Eday
StátSpojené království Spojené království
 země Spojeného královstvíSkotsko
 správní oblast (unitary authority)Orkneje
Topografie
Rozloha27,45 km²
Zeměpisné souřadnice59°11′21″ s. š., 2°46′29″ z. d.
Nejvyšší vrcholWard Hill (101 m n. m.)
Osídlení
Počet obyvatel130 (2011)
Hustota zalidnění4,7 obyv./km²
Největší sídloBackaland
Používané jazykyskotština, angličtina
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Geografie

Eday leží uprostřed nejsevernější skupiny Orknejských ostrovů. Má protáhlý tvar, jeho délka ve severojižním směru činí zhruba 12 km. V nejužším místě mezi Sands of Doomy a zátokou Bay of London je však široký pouze zhruba 500 metrů.[1]

Geologická mapa ostrova

Na severu s ním sousedí menší ostrov Calf of Eday, na východě podstatně větší Sanday, na jihovýchodě Stronsay se skupinou menších ostrůvků, na jihu je nejblíže ostůvek Muckle Green Holm a za ním větší Shapinsay, na jihozápadě Egilsay, Wyre a Rousay, severněji je nejblíže Faray a za ním se pak na severozápadě rozkládá Westray, téměř dvakrát větší, než Eday. Nejvyššími body ostrova Esay jsou Ward Hill (101 m n. m.) a Flaughton Hill (100 m n. m.).[1]

Eday patří mezi obydlené ostrovy, podle sčítání zde v roce 2011 žilo 130 obyvatel.[2] Jako největší sídlo je označována malá osada Backaland, ležící v jižní části ostrova.[1]

Typickou horninou v tomto regionu, zahrnující severní pobřeží Skotska, Orkneje a jih Shetland, je tzv. Old Red Sandstone (v doslovném překladu „starý červený pískovec“). Jedná se o až 800 metrů mocnou vrstvu sedimentárních hornin, které vznikly v období devonu v oblasti zdejší Orcadské pánve. Ostrov Eday je veden jako typová litostratigrafická lokalita Eday Group. Z hlediska praktického využití lze tento kámen celkem snadno těžit, červený pískovec z oblasti Fersnesské zátoky a kopce Fersness Hill na západě ostrova Eday byl například použit ve 12. století na stavbu katedrály svatého Magnuse ve správním centru Orknejí Kirkwallu.

Uprostřed severní části ostrova se nachází jezero Mill Loch, které je zařazeno mezi 36 orknejských lokalit zvláštního vědeckého významu (Sites of Special Scientific Interest, SSSI). Důvodem je, že tato vodní plocha o rozloze 10 ha je nejvýznamnějším hnízdištěm potáplice malé na Britských ostrovech.[3]

Historie

Podobně, jako je tomu na jiných ostrovech Orknejského souostroví, i na ostrově Eday se nacházejí památky z doby zdejšího neolitického osídlení. Na návrší Vinquoy v severní části ostrova je neolitický komorový hrob o průměru 17 metrů, skládající se uvnitř z centrální komory a čtyř přilehlých výklenků.[4] Další dva komorové hroby se nacházejí v lokalitách Braeside a Huntersquoy a třetí podobný hrob je na přilehlém ostrově Calf of Eday.

Severně od jezera Mill Loch se tyčí 4,5 metrů vysoký megalit Stone of Setter, nejvyšší kamenný monolit v Orknejském souostroví.[5] Na ostrově Eday se nacházejí i památky z doby bronzové, jako například kamenná ohrada Fold of Setter o průměru 85 metrů. V Linkataingu na severozápadě ostrova byly odkryty pozůstatky velkého kruhového domu a kamenné žernovy z doby železné.

Mezi místní pamětihodnosti patří i rozlehlé panské sídlo Carrick House na severním pobřeží ostrova u průlivu Calf Sound. Název dobře zachované usedlosti odkazuje na jméno Johna Stewarta, hraběte z Carricku, který byl od roku 1632 držitelem ostrova Eday (na kamenné bráně sídla je vyznačen rok výstavby domu 1633).[6]

Galerie

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Eday na anglické Wikipedii.

  1. Eday [online]. mapy.cz [cit. 2021-05-05]. Dostupné online.
  2. 2011 Census: First Results on Population and Household Estimates for Scotland - Release 1C (Part Two) [online]. National records of Scotland, 2013 [cit. 2021-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
  3. Sites of Special Scientific Interest (SSSI): Mill Loch [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  4. Eday, Vinquoy Hill [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  5. Stone of Setter [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)
  6. Eday, Carrick House [online]. [cit. 2021-05-06]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.