Ebráhím Raísí

Jako student náboženství a islámského práva se v roce 1979 angažoval během islámské revoluce. Už o rok později zahájil svou kariéru v novém systému islámského práva. V roce 1988 byl přímo odpovědný za hromadné popravy opozičních aktivistů, například z hnutí Lidových mudžahedínů.

V roce 2004 byl jmenován zástupcem generálního prokurátora a zaujal tak jednu z nejvyšších pozic v íránském soudním systému. V roce 2005 mu tehdejší prezident Mahmúd Ahmadínežád nabídl vlivný post ministra informací a bezpečnosti, avšak Raísí to odmítl. V roce 2006 byl zvolen do Sněmovny znalců za severovýchodní provincii Chorásán Razaví.

V srpnu 2014 se stal generálním prokurátorem (nejvyšším státním zástupcem) Íránu.[3] Nicméně 1. dubna 2016 se této funkce vzdal poté, co se stal ředitelem nejbohatší islámské náboženské nadace Astan-e Qods-e Razavi. Tato organizace spravuje podle západních zdrojů 11 až 40 % íránského HDP a rozděluje výnosy z prodeje ropy chudým a také pozůstalým po „mučednících“ íránsko-irácké války z let 1980 až 1988.

Od roku 2017 byl Raísí všeobecně považován za nejpravděpodobnějšího nástupce duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího a měl silnou podporu Íránských revolučních gard i konzervativních ekonomických kruhů. Přesto už v prvním kole prezidentských voleb podlehl Hassanu Rúhánímu, který svůj mandát obhájil se ziskem 57 % hlasů, zatímco Raísí získal jen 38,5 % hlasů.

V roce 2021 byl prezidentem zvolen už v prvním kole voleb poté, co získal 62 % odevzdaných hlasů. Úřad prezidenta Íránské islámské republiky vykonává od 3. srpna 2021.