Ebenezer Prout
Ebenezer Prout (1. března 1835 – 5. prosince 1909) byl anglický hudební teoretik, spisovatel, učitel a skladatel. Jeho učení, později včleněné do série standardních děl, která se používají dodnes, bylo základem práce mnoha britských klasických hudebníků následujících generací.
Ebenezer Prout | |
---|---|
Narození | 1. března 1835 Oundle |
Úmrtí | 5. prosince 1909 (ve věku 74 let) Canterbury |
Alma mater | Londýnská univerzita Royal Academy of Music |
Povolání | hudební skladatel, spisovatel, hudební kritik, muzikolog, hudební pedagog a hudební teoretik |
Zaměstnavatel | Royal Academy of Music |
Ocenění | Doctor honoris causa Univerzity v Edinburghu (1895) |
Děti | Louis Beethoven Prout Alice Ellen Prout |
multimediální obsah na Commons | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Theoretical works
- Harmony, its Theory and Practice (1889, rev. 1901: 20 vydání do roku 1903)
- Counterpoint (1890)
- Double Counterpoint and Canon (1891)
- Fugue (1891)[1]
- Fugal Analysis (1892)
- Musical Form (1893)
- Applied Forms (1895)
- The Orchestra, Vol I (1898)
- The Orchestra, Vol II (1899)
Odkazy
Reference
V tomto článku byl použit překlad textu z článku Ebenezer Prout na anglické Wikipedii.
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Ebenezer Prout na Wikimedia Commons
- Volně přístupné partitury děl od Ebenezera Prouta v projektu IMSLP
Portály: Lidé | Hudba | Spojené království
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.