EURO-CESTY

EURO-CESTY je název mezinárodního projektu drážní dopravy v severozápadních Čechách, zejména vlakotramvajového systému na Mostecku, který byl navržen z iniciativy Dopravního podniku měst Mostu a Litvínova za účasti Českých drah.

Popis

Projekt počítal se zahrnutím meziměstské tramvajové tratě Most – Litvínov, propojením mezi tramvajovou a železniční sítí v Litvínově, železniční trati č. 135, tj. tzv. Moldavské horské dráhy, včetně obnovení přeshraničního úseku a pokračování systému na německém území do Holzhau a Freibergu.

Dále projekt počítal s výstavbou nové dvojkolejné trati Most – Žatec podél silnice I/27 přes nové průmyslové zóny Joseph v Havrani a Triangle na bývalém vojenském letišti Žatec (tato nová trať měla z nynější meziměstské tramvajové trati odbočovat u zastávky Most DP). Stoupání nové trati má v Havrani dosahovat až 67 ‰. Nejvyšší traťová rychlost mimo ulice se předpokládala 100 km/h, minimální interval ve špičce 15 minut, investiční náklady necelé 3 miliardy. Na trati Most – Žatec se počítalo jak s provozem osobních vlakotramvají, tak i nákladní železniční dopravy. V roce 2003 zamýšlely České dráhy zahájení provozu v roce 2011.[1][2]

Do projektu Euro-cesty bylo zahrnuto i řešení dopravy na dalších tratích v oblasti, mimo jiné trať 137 Chomutov – Vejprty s pokračováním do Německa, po níž by bylo zajištěno spojení mezi průmyslovými oblastmi Mostu a Chemnitz.

V současné době se již projekt dále nesleduje. Rozvoj průmyslových zón na Mostecku a Žatecku zdaleka nezaznamenal takový boom, jak bylo kdysi politiky prezentováno. Navíc kvůli hospodářské krizi dochází k útlumu výroby i v některých podnicích, které zde byly z původního obřího záměru skutečně realizovány.

Z hlediska kolejového napojení zóny Triangle existovala 8 km dlouhá železniční vlečka ze stanice Postoloprty do prostoru bývalého vojenského letiště. Ta však byla místo plánované rekonstrukce snesena kolem roku 2007.[3]

Historie záměru

Myšlenky nové trati mezi Mostem a Žatcem se poprvé objevila ve studii firmy SUDOP objednané Českými drahami a Ministerstvem dopravy ČR z grantu italské vlády.[4] Mostecký dopravní podnik pak z pověření Ústeckého kraje zajistil studii proveditelnosti vedení dráhy přes zamýšlené průmyslové zóny.[4] Příspěvek na studii proveditelnosti poskytla i Hospodářská a sociální rada Mostecka.[5]

Ústecký kraj i vládní zmocněnec se k projektu stavěli vstřícně.[4] Předmětem dalšího jednání je, kdo by měl být hlavním investorem.[4] Do této role se v roce 2005 nabízela SŽDC.[6] Počítalo se s různými zdroji financování, očekáván byl i významný podíl dotací z fondů EU. Přispět měl stát, Ústecký kraj, města, průmyslové podniky a další podnikatelské subjekty.[7]

Reference
  1. Martin Harák: Regionální tramvajové vlaky budou jezdit také v Česku, Železničář č. 21/2003, , týdeník Českých drah, 5.–11. 6. 2003, str. 4
  2. Marek Binko: Vlakotramvají z Mostu do Žatce, ČD pro vás 2003/4, str. 24–25
  4. Martin Harák: Mostecko usiluje o systém TramTrain, týdeník Železničář, 2003
  5. Plán česko-saské dopravy podporuje i senátor Falbr : Hospodářská a sociální rada Mostecka se rozhodla finančně podpořit studii proveditelnosti na rozvoj veřejné hromadné dopravy do průmyslových zón, Deník Mostecka, 20. 8. 2003 (on line[nedostupný zdroj])
  6. Michal Švec: Ad: Euroregiony Krušnohoří a Labe podporují železnici, týdeník Železničář, 42/2005
  7. Kraj řekl ano železničnímu přechodu u nás Archivováno 4. 3. 2016 na Wayback Machine, Dolnopoustevenský posel, 6/2005

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.