Dvouděložné

Třída dvouděložné rostliny (Magnoliopsida) je zastaralá taxonomická kategorie krytosemenných rostlin. Klasické členění krytosemenných rostlin na jednoděložné a dvouděložné se ukázalo s nástupem molekulárních metod jako nesprávné.

Dvouděložné
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídadvouděložné (Magnoliopsida)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Moderní systém APG, zveřejněný v první verzi v roce 1998, přinesl do chápání krytosemenných rostlin převrat. Molekulární studie ukázaly, že dvouděložné rostliny jsou parafyletická skupina, z níž se jednoděložné odštěpily v průběhu vývoje a nejsou tedy sesterskou skupinou. Na základě těchto poznatků byly dvouděložné rozděleny na tzv. nižší a vyšší dvouděložné. Zatímco vyšší dvouděložné (Rosopsida) jsou podobně jako jednoděložné (Liliopsida) monofyletická skupina, nižší dvouděložné jsou parafyletická skupina celkem 5 starých vývojových větví krytosemenných rostlin. Protože dnešní taxonomie neuznává parafyletické taxony, je třída dvouděložné překonanou kategorií. Také pojem nižší dvouděložné je pouze pracovní název pro skupinu vývojových větví, nikoliv však třída rostlin.[1][2]

Vývojový strom krytosemenných rostlin

Podle systému APG III, zahrnuty jsou pouze recentní skupiny.[2]

 
 

 Amborellales

 
 
 

 leknínotvaré (Nymphaeales)

 
 
 

 Austrobaileyales

 
 
 
 

 Chloranthales

 
  Magnoliids 
 
 

 Canellales

 
 

 pepřotvaré (Piperales)

 
 
 
 

 vavřínotvaré (Laurales)

 
 

 šácholanotvaré (Magnoliales)

 
 
 
 
 
 

 jednoděložné (Monocots, Liliopsida)

 
 
 

 růžkatcotvaré (Ceratophyllales)

 
 

 vyšší dvouděložné (Eudicots, Rosopsida)

 
 
 
 
 
 
 

Morfologické znaky dvouděložných rostlin

Zárodky klíčí dvěma děložními lístky - odtud název. Kořen je rozlišen na hlavní a vedlejší (allorhizie), cévní svazky v stonku jsou uspořádány do kruhu, listy jsou bifaciální - liší se viditelně stavbou horní a dolní strany. Průduchy mají dvouděložné rostliny obvykle na spodní straně listu, na rozdíl od jednoděložných rostlin, které průduchy mají na obou stranách listu.

Reference
  1. JUDD, et al. Plant Systematics: A Phylogenetic Approach. [s.l.]: Sinauer Associates Inc., 2002. ISBN 9780878934034.
  2. STEVENS, P.F. Angiosperm Phylogeny Website [online]. Missouri Botanical Garden: Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.