Dvouzubec trojdílný

Dvouzubec trojdílný (Bidens tripartita) je druh vzpřímené, rozvětvené plevelné byliny z čeledě hvězdnicovitých (Asteraceae), která je nápadná svými nažkami se dvěma nebo třemi zuby se zpětnými háčky, kterými se zachycují za oděv nebo srst zvířat.

Dvouzubec trojdílný
Dvouzubec trojdílný (Bidens tripartita)
Stupeň ohrožení podle IUCN

málo dotčený[1]
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádhvězdnicotvaré (Asterales)
Čeleďhvězdnicovité (Asteraceae)
Roddvouzubec (Bidens)
Binomické jméno
Bidens tripartita
L., 1753
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Rozšíření

Rostlina je domovem v Evropě a střední a východní Asii. Druhotně se rozšířila do Severní Ameriky, Austrálie, na Nový Zéland i Filipíny. Vyžaduje vlhké prostředí, zamokřená pole, obnažená dna rybníků, s úspěchem vyrůstá podél řek, příkopů a okolo vodních nádrží. Vyhovují ji písečné, hlinitopísčité i neutrální až kyselé půdy, snáší nepravidelné zaplavování i mírné zastínění. V České republice je dvouzubec trojdílný původní druh, rozšířen je po celém území.[2][3]

Popis

Jednoletá rostlina vzpřímeného vzrůstu s holou nebo ochlupenou lodyhou vyrůstající z vřetenovitého přímého nebo šikmo rostoucího kořene. Vysoká bývá obvykle 10 až 60 cm, nezřídka však i 1 metr a více, silně se vstřícně větví. Mnohdy červeno-hnědě zbarvená lodyha obrůstá protistojnými kalně zelenými listy s křídlatými řapíky dlouhými 5 až 15 mm. Čepele listů dlouhé 40 až 80 cm a široké 15 až 40 cm jsou 3 až 5 dílné, (na slabých jedincích i nedělené), jednotlivé laloky jsou vejčitě deltoidního tvaru, prostřední má někdy 3 úkrojky, vzácně jsou celistvé. U báze jsou klínovité, na konci zašpičatělé. Po obvodu jsou zubaté, zuby směřující dopředu.

Vzpřímené nebo převislé květní úbory na stopkách dlouhých 10 až 40 mm mají v průměru 10 až 25 mm, vyrůstají osamoceně na koncích větviček. Květní lůžko obsahuje okolo 55 vnitřních trubkovitých květů s 5 hnědožlutými korunními plátky a bledými prašníky. Vnější jazykovité květy v převážné míře chybí. Kvete od července do října. Zákrov je dvouřadý, vnitřní šupinaté hnědé listeny se zeleným lemem jsou oválného tvaru a dlouhé asi jako úbor. Vnější listeny, v počtu 5 až 8, svým tvarem i barvou podobné listům, jsou podlouhlé a úbor daleko přesahují.

Plodem je zploštělá hnědozelená jednosemenná nažka dlouhá 8 až 11 mm, která má po výrazně rýhovaných bocích zahnuté ostny. Na vrcholku má místo chmýří většinou dvě nebo tři tvrdé osiny (zuby) poseté háčky nazpět zahnutými. Těmi se v přírodě nažky zachycují za srst zvířat, která takto nevědomě roznášejí semena po okolí.[2][3][4][5]

Význam

Dvojzubce třídílného se dříve používalo k výrobě žlutého barviva, kterým se obarvovala příze nebo se v čínské medicíně používal k léčbě úplavice. V současnosti je jako léčivá droga ke koupi i v ČR sušená nať, jejíž nálev má mj. působit močopudně, potopudně, antialergicky, antirevmaticky a při chorobách kůže. Obecně je považován za plevel, který se rychle množí a zarůstá neobdělávané nebo alespoň nekosené pozemky.[4][6]

Galerie

Odkazy

Reference

  1. Červený seznam IUCN ohrožených druhů 2021.3. 9. prosince 2021. Dostupné online. [cit. 2021-12-23]
  2. MIŽÍK, Peter. BOTANY.cz: Dvouzubec trojdílný [online]. BOTANY.cz, rev. 2007-11-22 [cit. 2011-09-19]. Dostupné online.
  3. CVACHOVÁ, Alžběta; CHROMÝ, Pavol; GOJDIČOVÁ, Ema et all. Príručka na určovanie vybraných inváznych druhov rastlín [online]. Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky, Bánská Bystrica, SK, rev. 2002 [cit. 2011-09-19]. Dostupné online. (slovensky)
  4. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Dvouzubec trojdílní [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2011-10-29]. S. 500–502. Dostupné online.
  5. PlantNET, NSW FloraOnline: Bidens tripartita [online]. Royal Botanic Gardens & Domain Trust, Sydney Australia [cit. 2011-09-19]. Dostupné online. (anglicky)
  6. DHARMANANDA, Subhuti. ITM: Bidens [online]. ITM, Institute for Traditional Medicine, Portland, OR, USA [cit. 2011-09-19]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.