Dvojpěšec

Dvojpěšec označuje v šachu zvláštní postavení pěšců. Dvoupěšec vzniká tak, že se dva pěšci stejné barvy nacházejí ve stejném sloupci. Toho lze dosáhnout tak, že jeden pěšec se přesune při braní nepřátelské figury z jednoho sloupce do druhého a v tomto sloupci je v jiné řadě již jeden vlastní pěšec. Podobným způsobem mohou při hře vznikat ve vzácných případech i vícenásobní pěšci (trojpěšec, čtyřpěšec apod). V diagramu jsou ve sloupci b a e dvojpěšci, pěšec ve sloupci e je zároveň izolovaný pěšec.

abcdefgh
8
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Bílí pěšci ve sloupci b a e jsou zdvojeni

Výhody a nevýhody dvojpěšce

Většinou je dvojpěšec vnímán jako slabé místo. Především proto, že pešci se v tomto postavení nemůžou vzájemně krýt a podporovat. Tento nedostatek oslabuje postavení pěšců a ztěžuje průnik nepřátelskou formací, který v optimálním případě vede k vytvoření volného pěšce. Volný pěšec je často rozhodující faktor v koncovce.

Izolovaný dvoupěšec zmíněné problémy ještě zesiluje. Některé šachové strategie nebo zahájení jsou postavené právě na snaze donutit soupeře, aby ve své formaci vytvořil právě tato slabá místa, které v dalším průběhu hry představují jistou strategickou nevýhodu.

Existují jisté pozice, kdy je vznik dvojpěšce akceptovatelný, neboť je vyvážen jinou výhodou. Např. pokud umožní otevřít volný sloupec pro vlastní věž, nebo proto, že dvojpěšec dělá nějakou užitečnou práci, např. brání důležitá pole na šachovnici. Pokud soupeř není schopen účinně zaútočit na dvojpěšce, je zmíněná slabina nedůležitá.

Trojpěšec a čtyřpěšec
Trojpěšec
abcdefgh
8
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Kaválek-Fischer, Sousse interzonal 1967, po 19. ... fxe4
Čtyřpěšec
abcdefgh
8
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Kovacs-Barth, Balatonbereny 1994, závěrečná pozice, černý na tahu, remíza

Samozřejmě je možné vytvořit při hře i vícenásobné pěšce. Diagram ukazuje pozici ze slavné partie Lubomíra Kaválka s Bobby Fischerem.

Čtyřpěšec na diagramu pochází z partie Kovacs-Barth v r. 1994.[1] Remíza při takové materiální převaze ukazuje slabost vícenásobných pěšců.

Typy dvojpěšců
abcdefgh
8
8
77
66
55
44
33
22
11
abcdefgh
Různé typy dvojpěšců.

Existují různé typy dvojpěšců. Jejich slabost se může projevovat různě.

  1. nedostatek mobility
  2. nemožnost působit jako normální pěšec
  3. nemožnost "rozpustit" dvojpěšce výměnou za nepřátelského pěšce

Dvojpěšec ve sloupci b je v nejlepší situaci. Dvojpěšec ve sloupci h je na tom nejhůře, neboť dva pěšci jsou zcela zablokováni jediným nepřátelským pěšcem. Druhý pěšec má proto velmi malou hodnotu.

Související články

Doporučená literatura
  • ZÁVODNÝ, Zdeněk: Metodický dopis. Dvojpěšci. Praha 1987

Reference
  1. http://www.xs4all.nl/~timkr/records/records.htm#Longest%20living%20quadrupled%20pawns longest quadrupled pawns


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.