Dubnová ústava (1873)

Dubnová ústava je pojmenování pro zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 40/1873 ř. z., jímž byla novelizována Prosincová ústava. Novela především zavedla přímé volby do poslanecké sněmovny Říšské rady,[1] takže poslanci již nebyli voleni zemskými sněmy.[2] Tímto se snížil význam zemských sněmů a zároveň se vyřešil problém pasivní rezistence těch sněmů, které kvůli převaze autonomistů odmítaly vyslat do Říšské rady své poslance.[3]

V souvislosti s touto změnou došlo také ke zvýšení počtu poslanců z 203 na 353 (92 poslanců z Čech, 36 z Moravy, 10 ze Slezska)[4] a k zavedení čtvrté volební kurie obchodních a živnostenských komor.[5]

Detailnější volební pravidla pak stanovoval návazný zákon ze dne 2. dubna 1873 č. 41/1873 ř. z., jímž byl vyhlášen volební řád.[6]

Na základě těchto ústavních změn pak proběhly první přímé volby do Říšské rady roku 1873.

Odkazy

Reference
  1. § 7 písm. C RGBl. 40/1873 Zákon, jímžto se změňuje základní zákon o zastupitelstvu říšském, daný dne 21. prosince 1867 (č. 141 zák. říšsk.).
  2. § 7 RGBl. 141/1867 Gesetz, wodurch das Grundgesetz über die Reichsvertretung vom 26. Februar 1861 abgeändert wird.
  3. BOROVIČKA, Michael; KAŠE, Jiří, a kol. Velké dějiny zemí Koruny české (1860–1890). Svazek XII.a. Praha: Paseka, 2012. ISBN 978-80-7432-181-8. S. 236–239.
  4. § 6 RGBl. 40/187, § 6 RGBl. 141/1867.
  5. § 7 RGBl. 40/1873.
  6. RGBl. 41/1873 Zákon, jenž se týče volebních údův poslanecké sněmovny rady říšské.

Související články
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.