Druhá vláda Józefa Piłsudského

Druhá vláda Józefa Piłsudského byla vládou Druhé Polské republiky pod vedením premiéra Józefa Piłsudského. Kabinet byl jmenován prezidentem Ignacym Mościckým 25. srpna 1930 po demisi předchozí první Sławkovy vlády. Kabinet podal demisi po necelých třech a půl měsících fungování 4. prosince 1930[1].

Druhá vláda Józefa Piłsudského
Vláda v den svého jmenování
Pořadí	dvacátá třetí (od 1918)
Předseda	Józef Piłsudski
Místopředsedové	Józef Beck
Politické subjekty	BBWR
Jmenována	Ignacym Mościckým
Datum jmenování	25. srpna 1930
Konec v úřadu	4. prosince 1930
Posloupnost vlád
< Sławek I Sławek II >
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vláda měla s výjimkou postu premiéra stejné složení jako předchozí kabinet, pouze přibyl post místopředsedy vlády, na nějž usedl Józef Beck. Vznik vlády byl reakcí na opoziční demonstraci 30. června 1930 v Krakově, kterou byl vládní sanační tábor zaskočen a očekával státní převrat. Její účastníci mluvili o ukončení Piłsudského diktatury a o svržení prezidenta Ignacyho Moścického, považovaného za maršálovu loutku. Centrolew plánoval další demonstrace a v důsledku toho odstoupila první vláda Waleryho Sławka.

Piłsudski ve funkci pokračoval v kritice parlamentu Na jeho návrh prezident Mościcki rozpustil Sejm i Senát a vyhlásil nové volby. Ministr vnitra Felicjan Sławoj Składkowski přišel 1. září 1930 za Piłsudským se seznamem jeho politických odpůrců a ten vlastnoručně na seznamu označil osoby, které považoval za zvlášť nebezpečné a jež je třeba zatknout a uvěznit v brestské pevnosti, byli mezi nimi mj. Wincenty Witos, Norbert Barlicki, Władysław Kiernik, Herman Lieberman, Karol Popiel a později také Wojciech Korfanty. Dotčené osoby byly uvězněny bez soudního příkazu, byly bity, ponižovány, nuceny k hladovce, psychicky týrány.

Parlamentní volby se konaly 16. a 23. listopadu 1930 a sanační tábor v nich získal absolutní většinu - 56 % v Sejmu a 69 % v Senátu. I tak ale nedisponoval potřebnou dvoutřetinovou většinou pro změnu ústavy. Piłsudski pak ze zdravotních důvodů podal demisi na post premiéra.