Druhá bitva u Mazurských jezer

Druhá bitva u Mazurských jezer, známá též jako Zimní bitva u Mazurských jezer (německy Winterschlacht in Masuren), byla střetnutím německé a ruské armády, které se na východní frontě první světové války odehrálo od 7. do 22. února 1915. V bitvě u Mazurských jezer ve Východním Prusku došlo po prvním vítězství ke druhému úspěchu německých sil pod velením generálů Paula von Hindenburga a Ericha Ludendorffa.

Druhá bitva u Mazurských jezer
konflikt: První světová válka, Východní fronta

Mapa východní fronty během bitvy
trvání: 7.22. února 1915
místo: okolí Mazurských jezer, Augustovský prales Východní Prusko
zeměpisné souřadnice: 53°53′23″ s. š., 23°20′40″ v. d.
výsledek: německé vítězství
strany
Německá říše Německá říše Ruská říše
velitelé
Paul von Hindenburg
Erich Ludendorff
Hermann von Eichhorn
Max Hoffmann
Otto von Below
Nikolaj Vladimirovič Ruskij
Thadeus von Sievers
Pavel Adamovič von Plehve

síla
Osmá armáda
Desátá armáda
Desátá armáda
Dvanáctá armáda

Bitva

Po porážce ruských sil v první bitvě u Mazurských jezer a po obsazení Lodže naplánovali velitelé Ústředních mocností na východní frontě na počátku roku 1915 nové útoky. Rakousko-uherský nápor v prostoru Karpat, který měl za cíl vysvobodit obleženou pevnost Přemyšl, měly podpořit německé jednotky klamným výpadem ve směru na řeku Vislu a především novou ofenzívou v prostoru Mazurských jezer.[1]

Zimní bitvu u Mazurských jezer zahájily jednotky německé 8. armády vedené generálem Otto von Belowem, které 7. února ve sněhové vánici, zaútočily na nepřipravené ruské levé křídlo u Lötzenu a Johannisburgu. Zaskočení Rusové rychle ustupovali, načež útok podpořila i 10. německá armáda pod velením Hermanna von Eichhorna, která ve směru od Gumbinnenu napadla rovněž ruské pravé křídlo. Ruské pozice se pod tímto náporem začaly hroutit a část otřesené 10. armády prchala z Východního Pruska ke Kovnu a Grodnu. Z hrozícího obklíčení tří ruských armádních sborů se dvěma podařilo uniknout jen díky vytrvalému odporu třetího sboru, který německému útoku odolával v prostoru Augustovského pralesa. Obklíčení Rusové se zde statečně bránili do 21. února, avšak jejich ztráty dosáhli 50 000 padlých a raněných mužů, kteří nakonec museli kapitulovat. Přes tyto výrazné úspěchy se Němcům nepodařilo výrazněji postoupit na ruské území, neboť se v závěru bitvy museli soustředit na odražení protiútoku 12. ruské armády pod velením generála Pavla Adamoviče von Plehve.[2]

Důsledky bitvy

Ukořistěná ruská děla

Ruské ztráty v druhé bitvy u Mazurských jezer se vyšplhaly na 200 000 mužů, z nichž přibližně 90 000 padlo do německého zajetí. Německá armáda však raději z části dobytého území ustoupila a v březnu se musela bránit vytrvalým ruským protiútokům. Rakouské neúspěchy v bitvě v Karpatech přinutili německé velení dále posílit ohroženou východní frontu a ve snaze vyřadit Rusko z války naplánovat i novou jarní ofenzívu.[2]

Odkazy

Reference

  1. WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. S. 82. (česky) [Dále jen: Westwell (2009)].
  2. Westwell (2009). Str. 82 – 83.

Literatura

  • HINDENBURG, Paul von. Velká válka : paměti polního maršála Paula von Hindenburg. Příprava vydání Charles Messenger. Praha: Grada, 2014. 208 s. ISBN 978-80-247-5206-8. (česky)
  • WESTWELL, Ian. I. světová válka : vyčerpávající popis průběhu I. světové války, doplněný analýzami rozhodujících střetnutí a přelomových bitev. Praha: Fortuna Libri, 2009. 256 s. ISBN 978-80-7321-505-7. (česky)
  • WILLMOTT, H. P. První světová válka. Praha: Euromedia Group - Knižní klub, 2005. 319 s. ISBN 80-242-1228-5. (česky)

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.