Drysvjaty

Drysvjaty (litevsky Drūkšiai, bělorusky Дрысвяты nebo Дрысьвяты, rusky Дрисвяты) je jezero v Litvě a v Bělorusku (Braslavský okres Vitebské oblasti), 2 km na jih od litevsko-lotyšské státní hranice. Má rozlohu 44,79 km², z čehož je v současnosti 10 km² na území Běloruska; do roku 1997, kdy byla podepsána smlouva mezi Litvou a Běloruskem o státní hranici Litvě náleželo 99,4 % plochy a jen 253 ha náleželo Bělorusku. Průměrná hloubka je 7,6 m. Průhlednost vody je v létě 7,8 m. Maximální hloubky dosahuje 33,3 m. Koncentrace minerálních solí: 221–274 mg/l. Rozkládá se na severovýchodním okraji Baltského pojezeří, je morénové a má lopatkový tvar.

Drūkšiai
jezero Drūkšiai (Drysvjaty) u vsi Tilžė v Litvě
Poloha
SvětadílEvropa
StátBělorusko Bělorusko, Litva Litva
Oblast:
Kraj
Vitebská oblast
Utenský kraj
Zeměpisné souřadnice55°37′17″ s. š., 26°36′21″ v. d.
Rozměry
Rozloha44,79 km²
DélkaSZ–JV 10,4 km
Šířka9,9 km
Objem0,370 km3
Povodí613 km²
Max. hloubka33,3 m
Ostatní
Typmorénové jezero
Nadm. výška141,6 m n. m.
Pobřeží60,5 km
Přítok vody11: Apyvardė, Smalva, Gulbinė, Ričia, Karosinė a další
Odtok vodyProrva
Ostrovy10: Pilies (21 ha), Liepinė, Pušinė, Ulavis a další
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Pobřeží

Pobřeží je značně členité s množstvím valounů. Výška břehů dosahuje 15 m. Poloostrovy (na jihu): Drūkšių, Serbiejiškės, Grikiniškės pusiasalis. Zálivy: (na jihu): Drūkšių, Šaškų, Grikiniškės įlanka, (na severu): Tilžės a Garšvinės įlanka. Nedaleko je město Visaginas.

Vodní režim

Přitéká do něj 11 malých potoků a odtéká z něj řeka Prorva, která je přes jezero Obloje a řeku Drūkša spojená s řekou Dysnou (levý přítok Západní Dviny).

Využití

Regulovaný odtok z jezera využívá hydroelektrárna „Přátelství“ (Draugystės) (nedaleko vsi Drysvjaty (Bělorusko), která byla roku 1953 postavena spoluprací kolchozů Litvy, Lotyšska a Běloruska, které tehdy ještě byly republikami Sovětského svazu. Při její stavbě se zvýšila hladina jezera a jeho odtoku Prorva o 30 cm. Na jihovýchodním břehu se nachází Drysvjatský park. V jezeře žije mnoho druhů ryb.

Turizmus

Pro velkou rozlohu jezera se tvoří veliké vlny a také mlha, z toho důvodu se přísně nedoporučuje plavat daleko od břehu nebo se plavit malými nebo nedostatečně vybavenými plavidly. Protože je jezero v litevsko-běloruském pohraničí, pokud v něm chcete rybařit nebo plavat, musíte se zaregistrovat u pohraniční služby.

Ignalinská atomová elektrárna

V roce 1982 byla vedle jezera postavena Ignalinská jaderná elektrárna.

Ekologie

Voda jezera je používána ke chlazení agregátů elektrárny. Následkem toho po spuštění elektrárny teplota vody v jezeře stoupla o 2–3 °C a značná část jezera nezamrzá ani v nejtužších zimách. Za rok se z jezera vypaří průměrně 600 mm vody. Má se za to, že díky zvýšení teplotě vody v jezeře rychleji rostou ryby. Kvůli blízké jaderné elektrárně je neustále monitorována radioaktivita vody v jezeře. Od prvních měření až dosud nebyla nikdy zaregistrována zvýšená radioaktivita, radioaktivita vždy odpovídala přirozené přírodní úrovni záření (pozadí).

Literatura

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.