Kvark d

Existence tohoto kvarku byla navržena Gell-Mannem a Zweigem v rámci kvarkového modelu v roce 1964. První důkaz byl nalezen v rozptylových experimentech na urychlovači SLAC ve Stanfordu v roce 1967. Teorie o existenci částic ještě základnějších, než do té doby dosud známých nebyla částí vědecké komunity přijata a skutečně doceněna byla až o několik let později.

• symbol: d
• klidová hmotnost: ≈ 5 MeV/c²[1]
• elektrický náboj: −1/3 e
• spin: ½, jde tedy o fermion
• Je řazen do tzv. 1. generace kvarků.
• Je součástí nukleonů a tedy i atomů.

• proton – ${\displaystyle uud}$
• neutron – ${\displaystyle udd}$
• π⁺ – ${\displaystyle u{\overline {d}}}$
• π⁻ – ${\displaystyle d{\overline {u}}}$
• π⁰ – ${\displaystyle (u{\overline {u}}-d{\overline {d}})/{\sqrt {2}}}$