Douglas TB2D Skypirate

Douglas XTB2D-1 Skypirate, někdy také označovaný Devastator II, byl americký jednomotorový třímístný palubní torpédový bombardér, vyvíjený firmou Douglas sídlící v El Segundo, pro službu na nových letadlových lodích US Navy třídy Midway. Pro službu na starších letadlových lodích by byl příliš velký.

XTB2D-1 Skypirate
Určenítorpédový bombardér
VýrobceDouglas
ŠéfkonstruktérEd Heinemann, Leo Devlin a Gene Root
První letduben 1945
UživatelUS Navy
Vyrobeno kusů2
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vývoj
XTB2D-1

Vývoj nového letounu XTB2D-1 byl zahájen na základě kontraktu US Navy z 9. února 1942. V listopadu Douglas obdržel povolení ke stavbě technologické makety a v říjnu 1943 oficiální zakázku na stavbu dvou prototypů (BuNo 36933 a 36934).

První prototyp byl dokončen 13. března 1945 a následující měsíc zalétán. V létě poprvé vzlétl druhý s nižší svislou ocasní plochou.

Za pohon Skypirate byl zvolen čtyřhvězdicový osmadvacetiválec Pratt & Whitney XR-4360-8 Wasp Major o výkonu 2237 kW s protiběžnými čtyřlistými vrtulemi Hamilton Standard Super Hydromatic o průměru 4,30 m. Díky silnému pancéřování ocelovými pláty o celkové hmotnosti 240 kg vyšel těžší než střední bombardér North American B-25 Mitchell prvních variant. Obdélníková střední část křídla, které bylo řešeno jako sklopné, byla vybavena dvoudílnými stěrbinovými vztlakovými klapkami. Ocasní plochy byly odvozeny od letounu Douglas A-26 Invader. Příďový zatahovací podvozek doplňoval pod zádí trupu sklopný záchytný brzdicí hák.

Na čtyři závěsníky Mk.51 Mod 7 pod křídlem mohla být podvěšena torpéda o hmotnosti 8400 liber (3810 kg),[1] nebo odpovídající množství pum, pouzdra s kulomety nebo přídavné nádrže. Další výzbroj se měla skládat ze dvou kulometů M2 Browning ráže 12,7 mm v každém křídle. Za kabinou pilota se v nástavbě počítalo se střeleckou věží Firestone 250CH-3 s další dvojicí kulometů M2 ráže 12,7 mm pro obranu a ve spodní plánované vaně se stanovištěm bombometčíka, obsluhujícího další kulomet téhož typu a ráže.[1]

Ke konci druhé světové války se ukazovalo, že čistý torpédový bombardér je už překonaný koncept a byl spíše zájem o víceúčelové konstrukce. Proto se ve vývoji projektu XTB2D-1 nepokračovalo a zakázka na prvních 23 předsériových TB2D-1 byla odvolána. Počátkem roku 1949 byly po letových testech oba nevyzbrojené prototypy zrušeny. Ve své době byl TB2D největším pístovým motorem poháněným palubním letounem na světě.

Specifikace
Třípohledový nákres
Douglas XTB2D-1 (BuNo 36933)

Údaje dle[2]

Hlavní technické údaje

Výkony
  • Maximální rychlost u hladiny moře: 498 km/h
  • Maximální rychlost ve výšce 4760 m: 546 km/h
  • Maximální rychlost s torpédy: 506 km/h
  • Přistávací rychlost: 121 km/h
  • Počáteční stoupavost: 9,30 m/s
  • Dolet s dvěma torpédy: 2015 km
  • Maximální dolet: 4635 km
  • Dostup: 8500 m

Výzbroj (plánovaná)
  • 4 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm v křídlech
  • 2 × kulomet Browning M2 ráže 12,7 mm ve hřbetní otočné věži
  • 1 × kulomet Browning M2 ve střelišti na spodku trupu
  • 2 × letecké torpédo nebo jiná podvěšená výzbroj do celkové hmotnosti 3810 kg[1]

Odkazy

Reference
  1. FRANCILLON, René J. McDonnell Douglas Aircraft since 1920: Volume I. 2. vyd. London: Putnam Aeronautical, 1988. ISBN 0-87021-428-4. Kapitola Douglas XTB2D-1 Skypirate, s. 365–367. (anglicky)
  2. Miroslav Balous, Douglas XTB2D-1, Letectví+Kosmonautika, 2009, str. 51, č.11

Literatura

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.