Internetová horečka

Ve Spojených státech používaly internetové firmy většinou doménu nejvyššího řádu .com a podle ní se nazývaly dot-com (česky „tečka kom“). „Internetová horečka“ se anglicky jmenuje dot-com-bubble (česky „tečka kom bublina“). V češtině se však nikdy podobný výraz ve stylu „horečka tečka com“ ani „horečka tečka cz“ nevžil a běžně se používá pouze termín internetová horečka v podobném významu, jako zlatokopové prožívali zlatou horečku – i ta přes svůj bouřlivý průběh přinesla bohatství jen několika málo šťastným.

V roce 1993 umožnilo uvolnění webového prohlížeče Mosaic přístup k World Wide Webu (předchozí internetové služby jako Usenet, Gopher a FTP existovaly, ale HTTP byl nový vynález, který spustil tento růst).[4] Používání internetu se zvýšilo díky redukci „digitální propasti“, pokroku v připojení, používání internetu a počítačovém vzdělávání. Mezi lety 1990 a 1997 se procento domácností ve Spojených státech, které vlastní počítače, zvýšilo z 15 % na 35 %, protože vlastnictví počítačů přestávalo představovat luxus, ale nezbytnost.[5] To znamenalo posun k „digitálnímu věku“, ekonomice založené na informačních technologiích. Díky tomu také vznikalo mnoho nových společností.

Zároveň relativně nižší úrokové sazby zvýšily dostupnost kapitálu. Pokud to srovnáme se sedmdesátými a osmdesátými léty, kdy záchvaty extrémní inflace vedly k historicky vysokým úrokovým sazbám k omezení / snížení vysoké inflace.[6] Zákon o úlevě daňového poplatníka z roku 1997, který snížil horní mezní daň z kapitálových výnosů ve Spojených státech, také přiměl lidi k větší ochotě více investovat.[7] Zákon o telekomunikacích z roku 1996 měl podle očekávání vyústit v mnoho nových technologií, z nichž mnoho lidí chtělo profitovat.[8] Nízké úrokové míry v letech 1998–1999 ještě více napomohly zvýšit množství počátečního kapitálu společností. Bylo levné peníze si vypůjčit, nevyplatilo se spořit na bankovním účtu. Proto mohly být volné finanční prostředky investovány i do rizikovějších projektů a sloužit k obchodování na burze.[1]

Netscape Communications Corporation učinila na Nasdaq 9. srpna 1995 počáteční veřejnou nabídku (IPO) a byla mimořádně úspěšná – akcie se uzavřely na 58,25 USD, což společnosti přineslo hodnotu 2,9 miliardy USD.[9] O několik měsíců později, v roce 1996, se Yahoo! stal jednou z nejúspěšnějších IPO společností Nasdaq. Téhož měsíce se byly také zveřejněny internetové společnosti Lycos a Excite.[10] To vše vyvolalo velký zájem o investice do internetových společností.

Výsledkem těchto faktorů bylo to, že mnozí investoři neváhali investovat bez hlubšího zvážení, do jakékoliv „dot-com“ společnosti, zejména, pokud byl její název spojen s internetem (např. končil příponou „.com“).[11] Rizikový kapitál bylo velmi lehké navýšit. Investiční banky dále podporovaly spekulace a také investice do technologií.[12] Kombinací rychle rostoucích cen akcií v kvartérním ekonomickém sektoru a důvěry v budoucí zisk dot-com společností se vytvořilo prostředí, ve kterém investoři často přehlíželi tradiční parametry pro investice a vkládali důvěru především v budoucí technologický vývoj, což mělo za následek vznik bubliny na akciovém trhu.[13]

Během „internetového boomu“ bylo uskutečněno nebývalé množství osobních investic. Běžné byly příběhy lidí, kteří opouštěli své pracovní pozice, aby se naplno zapojili do každodenního obchodování s akciemi.[14] Média těžila především ze zájmu veřejnosti o investování do akciového trhu.[13][15]

Na vrcholu tohoto „internetového boomu“ bylo možné pro slibné dot-com společnosti, aby se staly „veřejnými“ společnostmi prostřednictvím IPO (Initial Public Offering = první veřejná nabídka akcií). To společnostem umožňovalo vybrat značné množství peněz i přesto, že nikdy nemusely generovat žádný reálný zisk, což mělo za následek, že jejich zaměstnanci, kteří obdrželi takovéto akcie, se z ničeho nic stávali „milionáři na papíře“. I když často měli zaměstnanci po určitou dobu zakázáno tyto akcie dále přeprodávat.[12]

V dubnu 1996 vydalo Ministerstvo obchodu USA zprávu, podle které se používání Internetu zdvojnásobuje každých 100 dní. Zpráva odhadovala, že v roce 2002 bude mít internetové obchodování objem 300 miliard dolarů ročně.[21]

Typický dot-com se nesnažil generovat zisk, nýbrž získávat trh a zákazníky na dobu, až bude Internet rozšířen jako masmédium. Na růst firmy se použily peníze od investorů s cílem prodat firmu na burze dříve, než dojdou investice. Odhaduje se, že v letech 1998 až 2000 se do internetových projektů investovaly 2 miliardy dolarů ročně. Tržní hodnota akcií Yahoo! byla v únoru 2000 vyšší než tržní hodnota šesti největších vydavatelských domů dohromady. Analytikové tehdy začínali varovat, že akcie jsou silně nadhodnoceny. Investoři souhlasili, že k určitému pádu akcií dojde, ale investovali dál.

Během února a března roku 2001 dramaticky poklesly ceny prakticky všech akcií technologických webových firem. Pouze část společností dokázala přežít až dodnes. Příkladem firmy, která funguje dodnes, je Yahoo.com, jejíž akcie klesly z hodnoty 200 dolarů (prosinec 1999) na hodnotu 12 dolarů (březen 2001). Obecně přežily jen takové firmy, které dokázaly i během investiční horečky generovat alespoň nějaký zisk a dramaticky omezily spotřebu (zejména redukováním stavů zaměstnanců).

Výdaje na technologie okolo roku 2000 kolísaly, protože se firmy připravovaly na tzv. problém roku 2000. Lidé se obávali, že operační systémy budou mít problém se změnou svých interních hodin a kalendářních systémů z roku 1999 na rok 2000 a že by tato událost mohla vyvolat sociální nebo ekonomické problémy. Ve skutečnosti se neudály žádné větší komplikace.

V únoru roku 2000, když už nepanoval strach z problému roku 2000, Alan Greenspan (jež byl tehdy ve vedení Federálního rezervního systému USA – FED) oznámil plán rapidně navýšit míru úrokové sazby. To vyvolalo obavy, které vedly k poklesu na burzovních trzích. Ty následně zase začaly růst, což vyvrcholilo desátého března 2000, kdy index burzovního trhu NASDAQ dosáhl rekordní hodnoty 5048.62.[22]

Bod zlomu nastal, když se třináctého března 2000 roznesly zprávy o další krizi v Japonsku.[23] O dva dny později, patnáctého března, se navíc definitivně rozhodlo o zrušení plánů na spojení dvou tehdy obrovských firem Yahoo! a eBay. To mělo za důsledek pokles trhu NASDAQ o 2,6 % a růst indexu S&P 500, protože investoři začali prodávat akcie technologických firem a začali kupovat stabilnější akcie tradičních společností, které jsou více zastoupené právě v indexu S&P 500.[24][25][26]

Dvacátého března 2000 publikoval Barron’s  (časopis zaměřený na investování) článek s názvem "Burning Up; Warning: Internet companies are running out of cash—fast", který předpovídal bankrot mnoha internetových společností, z důvodu nedostatečných zisků a prostředků.[27] Ten stejný den firma MicroStrategy zveřejnila aktualizované přehledy zisků a její cena klesla o 62 %.[28] Následující den FED zvýšil úrokovou sazbu.[29]

Třetího dubna 2000 byla společnost Microsoft usvědčena z monopolizace a tzv. vázání produktů. To vedlo k propadu ceny akcií Microsoftu o 15 % v jednom dni a propadu hodnoty indexu NASDAQ o 8 %.[30] Ten stejný den publikoval časopis Bloomberg článek, ve kterém bylo uvedeno, že je na čase začít zase dávat váhu „číslům“, tedy hlavně poměru ceny akcií a zisku daných firem, který byl často nízký, nebo neexistující. Další týden NASDAQ klesl o dalších 25 %.[31][32]

Devátého listopadu 2000 zkrachovala firma Pets.com, a to jen devět měsíců po jejím uvedení na trh (IPO).[33][34] Krach této firmy se považuje za veliký zlom, protože se jednalo a velice slibnou společnost, která byla provázána s firmou Amazon.com. Touhle dobou už hodnota většiny akcií internetových firem klesla o 75 %, což mělo za důsledek snížení hodnoty trhu o 1,755 bilionu dolarů.[35]

Poté, co venture kapitál (rizikový kapitál) již nebyl k dispozici, úplně se změnila provozní mentalita vedoucích pracovníků. Životnost společností dot-com byla měřena rychlostí, jakou utratila svůj stávající kapitál. Mnoha dot-com společnostem došel kapitál a prošly likvidací. Subsidiární průmyslová odvětví, jako je reklama a doručování, redukovala své činnosti v důsledku poklesu poptávek po službách. Mnoho společností však tuto havárii přečkalo. Do roku 2004 přežilo 48 % dot-com společností.[17]

Populární internetová fóra zaměřená na špičkové akcie, jako je Silicon Investor, RagingBull.com, Yahoo! Finance a Motley Fool výrazně upadla.[42]

Propouštění programátorů vyústilo v obecné přesycení trhu práce. Zápis na vysokoškolské počítačové obory výrazně klesl.[43][44] Případy, kdy se nezaměstnaní programátoři vraceli zpět do škol, aby se stali účetními, nebo právníky, nebyly neobvyklé.

Když se růst v sektoru informačních technologií stabilizoval, společnosti se konsolidovaly; některé, například Amazon.com, eBay a Google, získaly tržní podíl a ovládly své pole působení. Odvětví informačních technologií se více podobalo ostatním odvětvím ekonomiky, i když jejich tempo růstu bylo rychlejší, než u ostatních odvětví.

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dot-com bubble na anglické Wikipedii.

• Internet
• Recese

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Internetová horečka na Wikimedia Commons