Dorothy Crowfoot Hodgkin

Dorothy Mary Crowfoot Hodgkin (12. května 1910, Káhira, Egypt29. července 1994) je nositelka Nobelovy ceny v oboru chemie za rok 1964.

Dorothy Crowfootová Hodgkinová
Medaile udělená Dorothy Hodgkin
Narození12. května 1910
Káhira
Úmrtí29. července 1994 (ve věku 84 let)
Ilmington
Alma materSomerville College
Newnham College
PracovištěUniverzita v Cambridgi
Oboryrentgenová strukturní analýza, biochemie a chemie
OceněníKrálovská medaile (1956)
Nobelova cena za chemii (1964)
Řád Za zásluhy (1965)
Baly Medal (1971)
Bakerian Lecture (1972)
 více na Wikidatech
Manžel(ka)Thomas Lionel Hodgkin (1937–1982)
RodičeJohn Winter Crowfoot a Grace Crowfoot
PříbuzníElizabeth Grace Crowfoot[1], Joan Crowfoot Payne[1] a Diana Crowfoot[1] (sourozenci)
Některá data mohou pocházet z datové položky.
Dorothy Hodgkin

Byla průkopnicí postupů rentgenové krystalografie, metody používané ke stanovení trojrozměrných struktur biomolekul. Mezi její nejvýznamnější objevy patří určení struktury penicilinu a vitaminu B12, za které byla odměněna Nobelovou cenou za chemii. V roce 1969, po 35 letech práce a pěti letech po získání Nobelovy ceny za chemii dokázala Hodgkinová dekódovat strukturu inzulínu. Je považována za nejpřednější vědkyni v oblasti rentgenového krystalografického výzkumu přírodních molekul. Vedle svých mimořádných vědeckých schopností byla nezávislou a velmi hlasitou a zanícenou aktivistkou v oblasti sociální nerovnosti a míru.

Život

Mládí

Dorothy Crowfootová se narodila 12. května 1910 v Káhiře, kde její otec John Winter Crowfoot pracoval v Egyptské vzdělávací službě (anglicky Egyptian Education Service). Krátce na to se přestěhoval do Súdánu, kde se později stal ředitelem pro vzdělávání a památky; Dorothy navštívila Súdán jako děvče roku 1923 a našla v této zemi velké zalíbení. Po ukončení služby v Súdánu v roce 1926 otec věnoval většinu svého času archeologii, byl několik let ředitelem Britské školy archeologie v Jeruzalému (British School of Archaeology in Jerusalem) a vedl vykopávky na hoře Ofel, u Jeraše, Bosry a Samaří.

Její matka Grace Mary Crowfootová, rozená Hoodová (Hood) se aktivně zapojila do otcovy práce a stala se odbornicí na rané tkalcovství. Byla také velice dobrou botaničkou a kreslila ve volném čase ilustrace pro oficiální súdánský rostlinopis (Flora of the Sudan). Dorothy Crowfootová strávila dobu po dokončení školy a před nástupem na univerzitu s rodiči na vykopávkách u Jeraše zakreslováním mozaikových chodníků a bylo to pro ní takové potěšení, že uvažovala o změně oboru z chemie na archeologii.

Zájem o chemii a o krystaly se v ní probudil v 10 letech a povzbuzoval jej dr. A. F. Joseph, přítel rodičů ze Súdánu, který jí dal chemikálie a pomáhal jí během jejího tamního pobytu s rozborem ilmenitu. Většinu dětství strávila u své sestry v Geldestonu v Norfolku, kde chodila od r. 1921 do r. 1928 do školy Johna Lemana (Sir John Leman School) v Beccles. Společně s další dívkou Norou Puseyovou (Norah Pusey) se směla Dorothy připojit k chlapcům na hodiny chemie s učitelkou slečnou Deeleyovou; ke konci své školní docházky se rozhodla studovat chemii a případně biochemii na univerzitě.

Univerzitní studia

Odešla do Oxfordu na Somervilleové kolej (Somerville College), kde působila v letech 19281932 a stala se velkou stoupenkyní Margery Fryové, pozdější ředitelky koleje (Principal of the College). Kratší čas během 1. ročníku kombinovala archeologii a chemii při analýzách skleněných mozaik z Jerašu s E. G. J. Hartleyem. Absolvovala samostatný kurs krystalografie a rozhodla se v souladu s naléhavým doporučením svého školního patrona (tutor) F. M. Brewera zkoumat rentgenové záření v krystalografii. Tím zahájila II. část chemických studií ve spolupráci s H. M. Powellem jako jeho první studentský výzkumník (research student) zabývající se dialkylovými halidy thallia (thallium dialkyl halides) po letní stáži v laboratoři profesora Victora Goldschmidta v Heidelbergu.

Z Oxfordu přešla do Cambridge pracovat s J. D. Bernalem po šťastném náhodném setkání dr. A. F. Josepha a profesora Lowryho. Dorothy Crowfootová bylo tímto nápadem nadšená. Vyslechla si Bernalovy přednášky o kovech v Oxfordu a obrátila v jejich důsledku svůj zájem nečekaně na kovy; skutečnost, že v roce 1932 se vrátil ke sterolům, stanovil i její směr. V Cambridgi strávila dva šťastné roky s mnoha přátelstvími a bádáním nad mnoha problémy. Finančně ji zabezpečila jednak její teta Dorothy Hoodová, která platila pobyt na koleji a jednak 75 liber školného od Somervillu. Roku 1933 jí Somerville dal výzkumné stipendium na další rok v Cambridgi a druhý v Oxfordu. Do Somervillu v Oxfordu se vrátila v roce 1934 a od této doby tu s několika krátkými přestávkami už zůstala.

Práce

Většinu svého pracovního života byla přírodovědnou asistentkou (Official Fellow and Tutor in Natural Science) na Somervillu s odpovědností hlavně za výuku chemie pro ženské koleje. Roku 1946 se stala univerzitní přednášející a demonstrátorkou (University lecturer and demonstrator), s univerzitní odpovědností za rentgenovou krystalografii (University Reader in X-ray Crystallography) od roku 1956 wolfsonskou výzkumnou profesorkou Královské společnosti (Wolfson Research Professor of the Royal Society) od r. 1960. Nejprve pracovala v Odboru mineralogie a krystalografie, kde byl profesorem H. L. Bowman. V roce 1944 se odbor rozdělil a Dr. Crowfootová pokračovala v oddělení chemické krystalografie s H. M. Powellem pod profesorem C. N. Hinshelwoodem.

Po svém návratu do Oxfordu v roce 1964 zahájila s pomocí Sira Roberta Robinsona sbírku peněz na rentgenový přístroj. Později přijala velkou podporu výzkumu od Rockefellerovy a Nuffieldovy nadace (Rockefeller and Nuffield Foundations). Navázala na bádání z Cambridge s Bernalem o sterolech a jiných biologicky zajímavých molekulách včetně insulinu, zpočátku jenom s jedním, dvěma aspiranty (research student). Sídlili až do roku 1958 v rozptýlených místnostech Univerzitního muzea. Jejich výzkum penicilinu začal roku 1942 za války a vitamínu B12 v r. 1948. Její výzkumná skupina zvolna rostla a vždy byla poněkud uvolněnou organizací studentů a hostů z různých univerzit, která se zabývala v zásadě rentgenovou analýzou přírodních látek.

Dorothy Hodgkinová se v roce 1946 účastnila na shromážděních, která vedla k založení Mezinárodní krystalografické unie (International Union of Crystallography) a navštívila za vědeckým účelem mnoho zemí včetně Číny, USA a SSSR. Byla zvolena členem Královské společnosti (Fellow of the Royal Society) roku 1947, zahraniční členkou Královské nizozemské akademie věd (1956) a Americké akademie umění a věd (Boston, 1958).

Roku 1937 se provdala za Thomase Hodgkina z rodu historiků, jehož hlavním oborem byly dějiny a politika Afriky a arabského světa a který je nyní ředitelem Ústavu afrických studií na Ghanské univerzitě (Institute of African Studies, University of Ghana), kde strávila také část svého pracovního života. Mají tři děti a tři vnoučata. Starší syn je matematikem a učí na Alžírské univerzitě (University of Algiers), stálým působištěm je nová Warwická univerzita (University of Warwick). Dcera je učitelkou historie na dívčí střední škole v Zambii. Mladší syn byl rok v Indii před nástupem na univerzitu v Newcastlu ke studia botaniky případně zemědělství. V současnosti tedy jsou poněkud rozprášenou rodinou.

Dorothy Crowfootová-Hodgkinová zemřela 29. července 1994.

Bibliografie

Z Nobel Lectures, Chemistry 1963-1970, Elsevier Publishing Company, Amsterdam, 1972 Tato (auto)biografie byla prvně vydána v knize řady Les Prix Nobel. Později po redakci v Nobel Lectures. Citace musí uvádět pramen jako zde.

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dorothy Crowfoot Hodgkin na anglické Wikipedii.

  1. Kindred Britain.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.