Dorotin altán

Dorotin altán – též Dorothein altán či Dorothein gloriet – je vyhlídková stavba nad řekou Teplá na jižním okraji města Karlovy Vary. Altán nechal v roce 1791 postavit hrabě Kristián Filip z Clam-Gallasu pro kuronskou vévodkyni Dorotheu von Medem.

Chrámek kněžny Kuronské – Dorotein
Dorotin altán v roce 1902
Účel stavby

k odpočinku

Základní informace
Slohklasicismus
Výstavba1791
StavitelFranz Knoll
Stavebníkhrabě Kristián Filip Clam-Gallas
Pojmenováno povévodkyni Dorothee Kuronské
Poloha
AdresaKarlovy Vary, Česko Česko
Souřadnice50°13′4,24″ s. š., 12°53′14,12″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky34295/4-879 (PkMISSezObrWD)
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Stavba byla prohlášena kulturní památkou, památkově chráněna je od 3. května 1958, resp. od 5. února 1964 pod rejst. č. ÚSKP 34295/4-879[1].

Historie

Jižně od centra lázní se nacházely Dorotiny (Dorotheiny) nivy, které od konce 18. století patřily v Karlových Varech k nejoblíbenějším procházkám lázeňských hostů. Zde v roce 1791, jako výraz obdivu a lásky, nechal pražský hrabě Kristián Filip z Clam-Gallasu postavit altán pro vévodkyni Dorotheu Kuronskou.[2][3] Stavba altánu byla provedena stavitelem a truhlářským mistrem Franzem Knollem ze slavného rodu Knollů.

Dorothea, vévodkyně kuronská, rozená říšská hraběnka von Medem (1761–1821), patřila k nejvýraznějším osobnostem aristokratické společnosti, která se kolem roku 1800 v Karlových Varech scházela. Vévodkyně přijela do Karlových Varů poprvé v roce 1790. Na louce v údolí řeky Teplé, nad kterou dnes stojí Dorotin altán (mezi Grandhotelem Pupp a Galerií umění), uspořádala tehdy pro šlechtickou společnost velkolepou snídani. Odtud pochází název Dorotheiny nivy.[2]

V 70. letech 20. století byl altán rekonstruován pražskými restaurátory. V roce 2007 byl poničen sběrači kovů. Ti z kupole odnesli většinu měděných plechů, a tím poškodili i dřevěnou část. Altán byl poté provizorně opraven.[3]

Zajímavost

V roce 1785 přijel do Karlových Varů italský spisovatel a milovník žen Giacomo Casanova. Je známo, že se v tomto období dostal do svízelné finanční situace a pokoušel se najít zaměstnání. Později ho na svém zámku v Duchcově jako knihovníka zaměstnal hrabě z Valdštejna. Casanova pak z Duchcova navštívil Karlovy Vary ještě vícekrát. Jeho zamilovaným místem byl právě Dorotin altán. Zde prý trávil dlouhé hodiny rozjímáním nad svým dobrodružným životem.[2]

Popis

Vyhlídková stavba ve stylu klasicismu je umístěna na žulovém ostrohu v údolí řeky Teplé. Je to zřejmě nejstarší lázeňská parková stavba. Má dřevěnou konstrukci a skládá se z osmi jónských sloupů na osmibokém půdoryse. Střechu tvoří kruhová kupole, původně červené barvy, dnes krytá měděným plechem.[3]

V altánu stávala kameninová váza, kterou ovíjel had, symbol věčnosti. Uprostřed vázy na mramorové destičce bylo zlatým písmem řecky napsáno jméno „Dorothea“ a nápis: „Ach! Kéž by se časy minulé mohly stát časem budoucím![3] Podle jiného překladu: „Ach! Kéž by se krásné dny minulosti mohly stát dny současnými![4]

Na skále pod altánem je vysekán původní nápis z roku 1791 s věnováním:[3]

DOROTHEENS AUE ZUM ANDENKEN DER DURCHREGIER HERZOGIN VON CURLAND DEN 21. IUN 1791

Fotogalerie

Odkazy

Reference

  1. Chrámek kněžny kuronské, tzv. Dorotein [online]. Praha: Národní památkový ústav – Památkový katalog [cit. 2019-11-28]. Dostupné online.
  2. BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5. S. 110–113.
  3. S.R.O, Turistika cz. Dorotin altán (Dorothein gloriet) v Karlových Varech. www.turistika.cz [online]. [cit. 2019-06-06]. Dostupné online. (česky)
  4. BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. 1. vyd. Beroun: Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7. S. 26.

Literatura

  • BURACHOVIČ, Stanislav. Karlovy Vary Lázeňská metropole západních Čech. 1. vyd. Praha: REGIA, 2018. 205 s. ISBN 978-80-87866-37-5.
  • BURACHOVIČ, Stanislav. Slavní návštěvníci Karlových Varů. Beroun: Nakladatelství MH Beroun, 2003. 115 s. ISBN 80-86720-04-7.

Související články

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.