Dornier Do K

Dornier Do K byl německý dopravní a transportní letoun navržený Claude Dornierem a vyráběný společností Dornier Flugzeugwerke.[1] Jednalo se o konvenčně řešený hornoplošník s pevným záďovým podvozkem, vzniklý ve třech odlišných prototypech, který se nesetkal s úspěchem na trhu.[1]

Dornier Do K3 s motory Walter Castor, D-2183 (L'Aéronautique, č. 155, s. 104, Duben 1932)
Dornier Do K
Dornier K3
Určenídopravní letoun
VýrobceDornier
ŠéfkonstruktérClaude Dornier
První let7. května 1929 (Do K1)
Charakterprojekt opuštěn
Vyrobeno kusů3 prototypy
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

Dornier Do K1

Prvním prototypem byl Dornier K1, který poprvé vzlétl 7. května 1929.[1] Jednalo se o hornoplošník s křídlem vyztuženým vzpěrami, záďovým podvozkem s kluznou patkou na ostruze,[1] který byl poháněný jedním licenčním devítiválcovým hvězdicovým motorem Siemens Jupiter VI o výkonu 510 hp (380 kW) instalovaným v přídi. V trupu hranatého průřezu se nacházel uzavřený kokpit pro dvoučlennou osádku a kabina umožňující přepravu osmi cestujících nebo nákladu.[1] Letové zkoušky ukázaly nedostatečné výkony a stroj byl proto překonstruován.[1]

Dornier Do K3 s motory Walter Castor I

Dornier Do K2

Dornier K2 poprvé vzlétl v prosinci 1929. Měl podobný trup a křídlo jako jeho předchůdce, ale jeho podvozek byl upravený a poháněly jej čtyři pětiválcové hvězdicové motory Gnome-Rhône 5K Titan,[1] o výkonu 240 hp (179 kW) každý, instalované v tandemových dvojicích nesených na vzpěrách pod křídly vedle trupu.[1] Ačkoliv letoun disponoval podstatně větším výkonem instalované pohonné soustavy, jeho letové výkony oproti K1 vzrostly jen nepatrně.[1]

Dornier Do K3
Do K3 v letu, 1932

Do K3 představoval celkové přepracování konstrukce. Původní vzpěrami vyztužené křídlo bylo nahrazeno plně samonosným o větším rozpětí,[1] překonstruovaný trup měl oválný průřez a byl prodloužen tak aby pojal další dvojici pasažérů (celkem 10). Záďový podvozek byl opatřen ostruhovým kolečkem a hlavní kola získala aerodynamické kryty.[1] Uspořádání pohonu zůstalo stejné jako u K2, ale tandemové gondoly byly neseny níže pod křídlem a pohon zajišťovaly 4 československé hvězdicové sedmiválce Walter Castor I každý o jmenovitém výkonu 240 k (179 kW) při 1750 ot/min (vzletový výkon 260 k/191 kW při 1850 ot/min).[1] Tažné motory měly čtyřlisté vrtule, zatímco tlačné měly instalovány dvoulisté vrtule.[2] Výkonové zatížení činilo 6,2 kg/k a spotřeba paliva při cestovní rychlosti ca 220 l/h.[3] Byl vyroben pouze jeden prototyp (D-2183) Do K3 v závodě Dornier v Altenrheinu ve švýcarském kantonu St. Gallen.[4] Výkony stroje byly podstatně zlepšené - výkon byl takový, že letoun mohl létat při plném zatížení se zastavenými dvěma motory.[5]

Letoun byl na podzim 1931 testován na továrním letišti (nyní St. Gallen–Altenrhein Airport) a také v sídle společnosti, německém Friedrichshafenu (obě města leží u Bodamského jezera).[6] Letoun D-2183 byl zapsán do německého leteckého rejstříku v březnu 1932.[7] Ve dnech 22. až 31. července 1932 se v Curychu konal mezinárodní letecký mítink. Soutěžilo se v 5 soutěžích mj. mezinárodní soutěž vojenských týmů, Alpský okruh a také v soutěži obchodních letadel. Pilot Nittelholzer v kategorii obchodních letadel na čtyřmotorovém Dornieru DoK s motory Walter 240 k obsadil 2. místo za Junkers Ju-52.[8]

Ale ani tak se nepodařilo vzbudit zájem potenciálních zákazníků a vývoj dál nepokračoval.[1]

Specifikace (Do K3)
Třípohledový nákres typu Do K3 (z archivu NACA)

Údaje podle[1]

Technické údaje
  • Osádka: 2
  • Kapacita: 10 cestujících
  • Délka: 16,65 m
  • Rozpětí: 25 m
  • Nosná plocha: 89 m²
  • Výška: 4,55 m
  • Prázdná hmotnost: 4 265 kg
  • Vzletová hmotnost: 6 000 kg
  • Pohonná jednotka: 4 × vzduchem chlazený sedmiválcový hvězdicový motor Walter Castor
  • Výkon pohonné jednotky: 179 kW (240 k) každý, celkem 706 kW (960 k)

Výkony
  • Maximální rychlost: 227 km/h
  • Cestovní rychlost: 200 km/h
  • Praktický dostup: 6 300 m
  • Dolet: 800 km
  • Stoupavost: 5 min. do 1000 m

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dornier Do K na anglické Wikipedii.

  1. Orbis 1985
  2. HEINZE, Edwin P.A. The New Dornier Landplane. Flight. 30. října 1931, s. 1165–1167. Dostupné online. (anglicky)
  3. Katalog motorů Walter a jejich použití na letadlech, Publisher: Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Vol. 1933, 140 p., p. L16
  4. Dornier Do K3 [online]. German Aviation 1919-1945, 2011-12-02 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
  5. BOUCHÉ, Henri. Trois nouveaux avions quadrimoteurs. L'AÉRONAUTIQUE. Duben 1932, roč. 14 (1932), čís. 155, s. 104–105. Dostupné online.
  6. DUCOUT, M. S. LE QUADRIMOTEUR DE TRANSPORT DORNIER Do K 960 CV (ALLEMAGNE). L'Aérophile. 1931-10-15, roč. 39 (1931), čís. 10, s. 312. Dostupné online.
  7. PENTLAND, Andrew. Civil Aircraft Register - Germany [online]. Leeds, UK: airhistory.org.uk, 2019-11-19 [cit. 2020-11-06]. Dostupné online.
  8. DUCOUT, M. S. Le meeting de Zurich. L'Aérophile. Srpen 1932, roč. 40 (1932), čís. 8, s. 241. Dostupné online.

Literatura
  • The Illustrated Encyclopedia of Aircraft (Part Work 1982-1985). London: Orbis Publishing, 1985. S. 1494. (anglicky)
  • "Do-K" Shows Speed In Test Flights. Popular Mechanics. Květen 1932, s. 779. Dostupné online. (anglicky)

Související články

Externí odkazy


This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.