Dopady evropské migrační krize v Severní Makedonii

Severní Makedonie leží na nejvytíženější Balkánské migrační trase. Hlavní proud ekonomických migrantů a uprchlíků z Řecka do Srbska prochází v Makedonii přes hlavní dopravní tahy, které směřují ze jihu na sever. V létě roku 2015 se počet migrantů začal zvyšovat a do země přicházelo přes 2 000 migrantů denně; v závěru srpna 2015 se počet imigrantů zvýšil na 3 000 lidí za den. Z této skutečnosti obvinili makedonští političtí představitelé Řecko,[1] které podle nich svou jižní přímořskou ani severní hranici nekontrolovalo a organizovaně migranty převáželo ze všech řeckých ostrovů právě na hranici s Makedonií. Během září a října pak přicházelo do Makedonie nejvíce migrantů, kolem 7 000 lidí denně.

Uprchlíci při krátkodobém uzavření makedonsko-řecké hranice v létě 2015

Koncem srpna se pokusila Makedonie uzavřít hranici s Řeckem pomocí policie a armády, ale migranti po několika dnech hraniční bariéru prolomili.[2] Makedonská vláda na konci září prodloužila výjimečný stav v příhraničních oblastech, který platí minimálně do června 2016.[3] Během října přicházelo do země až 8 000 migrantů denně a situace se stávala se těžko zvladatelnou. Dne 19. listopadu 2015 začaly makedonské ozbrojené složky pouštět na své území pouze uprchlíky z Afghánistánu, Sýrie a Iráku, ostatní považují za ekonomické migranty bez práva na azyl. Vlivem toho docházelo na hranici k opakovaným vzpourám migrantů a vyhrocené situaci, která se částečně zlepšila poté, co byli někteří imigranti odvezeni do Athén, kde mohli požádat o azyl. Dne 28. listopadu byla zahájena výstavba makedonského pohraničního plotu na části zelené hranice s Řeckem, dne 10. prosince bylo rozhodnuto o jeho prodloužení a v únoru byla stavěna druhá linie plotu, aby byl pro migranty téměř nepřekonatelný.[4] Po dokončení měl plot 50 kilometrů a cílem stavby bylo podle tamních představitelů zabránit migrantům od vstupu do země.[5]