Dopady evropské migrační krize v Rumunsku

V Rumunsku se takzvaná evropská migrační krize téměř neprojevila, přes zemi neprochází žádná hlavní migrační trasa ani nepatří mezi oblíbené cíle žadatelů o azyl.

Vývoj krize

Rumunsko se dlouhodobě nacházelo mimo hlavní trasy, po kterých se dostávají uprchlíci a ekonomičtí migranti do Evropy. V první polovině roku 2015 neprobíhala Rumunskem žádná migrantská trasa. V červnu 2015 však rozhodla vláda sousedního Maďarska, že na hranici se Srbskem vystaví na obranu před migranty pohraniční plot, jehož výstavba byla zahájena v polovině července a dokončen byl dne 14. září. Přestože maďarská pohraniční bariéra neleží přímo na hranici s Rumunskem, vedly se debaty se o možnosti přesunu Balkánské migrační trasy do této země; v tom případě by již trasa nevedla ze Srbska přímo do Maďarska přes společnou hranici obou zemí, ale její průběh v této oblasti by byl Srbsko–Rumunsko–Maďarsko a následně dále na západ. Dne 15. září maďarská vláda deklarovala proznačováním hraniční linie s Rumunskem připravenost prodloužit pohraniční plot i na rumunsko-maďarskou hranici v případě naplnění obavy, že migranti tudy budou obcházet uzavřenou hranici se Srbskem.[1]

Rumunské ministerstvo zahraničí možnou výstavbu plotu odsoudilo s odůvodněním, že Maďarsko i Rumunsko jsou země EU a ačkoliv Rumunsko není součástí Schengenského prostoru, byla by podle ministerstva případná výstavba plotu proti evropským tradicím.[2] Tehdejší rumunský premiér Victor Ponte oznámil, že Rumunsko hodlá k imigrantům přistupovat jako k lidem, a ne jako k dobytku, jak dle jeho názoru činilo Maďarsko. Toto vyjádření vyvolalo ostrou reakci maďarské vlády a maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó jej označil za čisté lži. Obavy z přesunu Balkánské trasy do Rumunska se ale nenaplnily a migranti začali mířit ze Srbska západním směrem na území Chorvatska. O možném přesunu Balkánské trasy do Rumunska se opět mluvilo v polovině října, kdy byl dokončen plot na maďarsko-chorvatské hranici; ani v tomto případě se hrozba nevyplnila a trasa se přesunula z Chorvatska dále do Slovinska. Dne 22. září při hlasování o uprchlických kvótách se Rumunsko jako jeden z mála států EU vyslovilo proti systému na přerozdělování migrantů. Dne 24. října rumunští představitelé uvedli, že jsou připraveni uzavřít hranici v případě, že podobný krok učiní Německo a Rakousko, k čemuž ale během následujících měsíců nedošlo.[3]

Přes Rumunsko v závěru roku 2015 ani v průběhu prvního čtvrtletí roku 2016 neprobíhala žádná významná migrační trasa. Ačkoliv země v září odmítla migrační kvóty, rozhodla se tamní vláda dne 3. března 2016 převzít prvních 15 žadatelů o azyl z celkem zhruba 6 000 migrantů, které ji přidělil návrh Evropské komise.[4] V souvislosti s uzavíráním Balkánské migrační trasy v březnu 2016 se objevily informace o možném přesunu trasy migrantů mířících z Turecka přes Egejské moře do Řecka, kteří by nově mohli cestovat přes Černé moře do Bulharska nebo Rumunska.

Odkazy

Reference

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.