Dolorès Maratová

Dolorès Maratová, která pochází ze skromných poměrů, se narodila v Paříži 26. října 1944.[1][2] Její matka byla rolnice, její otec zůstává neznámý. Vyrostla v Boissy-Saint-Léger.[3]

Dolorès začala pracovat v patnácti letech jako švadlena. Během dovolené se prostřednictvím malého inzerátu seznámila s panem Froissardem, fotografem, který provozoval malý obchod v Sucy-en-Brie a prodával fotoaparáty a rozvíjel amatérskou tvorbu. Hledal paní na úklid. Froissard si okamžitě všiml, že Dolorès má pro fotografování vášeň, a po několika jednáních s její matkou ji najme jako učednici. Zůstala tři roky[4] a vyučila se řemeslu: vyvolávání filmů, retuše, pořizování svatebních fotografií, vytváření podobenkových portrétů na dokumenty a prodej fotoaparátů.[3]

V devatenácti letech se vdala a stala se pouliční fotografkou. Ve svých pětadvaceti letech vstoupila do černobílé fotolaboratoře časopisu L'Oréal Your Beauty. Laboratorní asistentka a tiskařka, produkovala tisky pro fotografy jako Guy Bourdin, Helmut Newton, Jean-Loup Sieff nebo Sarah Moon.[3]

Od roku 1982 navštěvovala Rencontres d'Arles, kde začala vystavovat svou osobní práci, ale byla velmi špatně přijata.

Když se v roce 1985 uzavřela černobílá laboratoř Your Beauty, přešla na barevnou fotografii a stala se jedinou fotografkou časopisu. Fotografovala šperky, parfémy a módní doplňky, portréty, zátiší ovoce a zeleniny ale i reportáže.[3]

New York objevila v roce 1994 u příležitosti objednávky. Město se jí tak líbilo, že se tam sedm let vracela sem a tam díky dvěma přátelům, u kterých bydlela.

Během tohoto období uskutečnila dvě výstavy, ve Witkin Gallery, poté v Aperture.[4][5] Její kniha New York USA vyšla v roce 2002.

Od roku 1995 se stala fotografkou na volné noze a pracovala na zakázkách pro Hermès, J. M. Weston, Leica, Conservatoire du Littoral a pro denní tisk a časopis (Liberation, Le Monde, Le Monde Diplomatique, L'Express, VSD...).

Její fotografie nabízejí texturu a sametovou a smyslnou barevnou paletu díky procesu Fresson, který používala od roku 1983 pro realizaci svých tisků. ýtvarný tisk svých obrázků pomocí pigmentových inkoustů na japonský papír.

V roce 2020 darovala 200 výtisků svého díla a svých archivů Médiathèque de l'Architecture et du Patrimoine, která uchovává fotografické dědictví francouzského státu.[6]

Dolorès Maratová žije a pracuje v Avignonu. Ve Francii a Spojených státech ji zastupuje Louis' Dimension Gallery[7], pokračuje ve své práci jako autorka a vede fotografické workshopy.

• Éclipse, Paris, Contrejour, 1990
• Rives, Paris, Éditions Marval, 1995
• Carven: half a century of elegance, Dominique Paulvé, Paris, Éditions Gründ, 1995, 207 s. ISBN 2-7000-2007-3
• Boulevard Maritime, avec Frédéric H. Fajardie, Carnet de voyage no 9, Le Point du jour éditeur, 2000
• Labyrinthe, Le point du jour éditeur et Dewi Lewis Publishing, 2001
• New-York USA, avec Patrick Roegiers, Paris, Éditions Marval, 2002
• Illusion, avec Marie Darrieussecq, Éditions Filigranes, 2003
• Near Life Experience, une chorégraphie d’Angelin Preljocaj, photographies de Dolorès Marat, texte et conception éditoriale d’Éric Reinhardt, ArjoWiggins, hors commerce, 2003
• La mer de la tranquillité, journal de Jean-Luc Bitton, illustré par des photographies de Dolorès Marat, Éditions Les Petits Matins, listopad 2005.
• Paris, correspondances, text: Arlette Farge, Avignon, Éditions La Pionnière, 2015[8].
• Palmyre et autres Orients, text: Dominique Janvier, Avignon, Éditions La Pionnière, 2016
• Mezzo voce, text: Lionel Bourg, Paris, Éditions Fario, 2018 ISBN 9791091902472
• Lune rouge et autres animaux familiers, text: Vincent Pélissier, Paris, Éditions Fario, 2021 ISBN 979-10-91902-74-8

Neúplný seznam

• 1987: Exposition Fresson espace Sainte-Luce, Arles[9]
• 1987: Les Imagiques, Festival d’Aix-en-Provence[9]
• 1988: Mois de la photographie, Paříž[9]
• 1993: Galerie Pons, Paříž / Galerie Fnac Étoile, Paříž[9]
• 1998: The Witkin Gallery, New York[9]
• 2000: Watt’s Gallery, New York / Photographers’ Gallery, Londres / Mois de la photo ; Galerie Serge Abouckrat ; Galerie Thierry Marlat; Mémoire de l’Europe, Hôtel de ville, Paris Photo, Carrousel du Louvre ; Damasquine Gallery, Brusel (Belgie)[9].
• 2014: Rétrospective, Promenades photographiques de Vendôme[2].
• 2015: Mille Rêves, Galerie Leica, Paříž[10].
• 2016: Dolorès Marat – Zoom, Flair Galerie, Arles.
• 2017: Paysages français – Une aventure photographique, 1984–2017, Francouzská národní knihovna, Paříž.
• 2018: Eyes Wild Open, Le Botanique, Brusel[11].
• 2019: Biennale des photographes du monde arabe contemporain, Galerie XII, Paříž[12].
• 2019: Exposition Dolores Marat, Lasécu, espace d’art contemporain, Lille.
• 2019: Cascade, Villa Pérochon, Niort[13].
• 2020: Vis à vis, Espace ++, Arles.
• 2021: Des mots pour voir, festival Portrait(s), Rendez-vous photographiques de Vichy[14].
• 2021: Au fil d’une vie, La Chambre, Strasbourg, du 18 septembre au 14 novembre[15].
• 2021: Couper le son et arrêter le mouvement, exposition collective, Médiathèque de l'architecture et du patrimoine, Le Quadrilatère, Centre d’art de Beauvais, dans le cadre des 18e Photaumnales, 17. září 2021 – 2. ledna 2022.

• Musée Guggenheim, New York[1]
• Musée de la photographie, Charleroi[1]
• Galerie Frédéric-Bazille, Montpellier[1]
• Artothèque de Nantes[1]
• Galerie Fnac, Paříž[1]
• L’Œil Écoute, Solignac[1]
• Coimbra (Portugalsko)[1]
• Maison européenne de la photographie, Paříž[1]
• Collection Neuflize OBC[1]
• Fonds national d’art contemporain[1]
• Département des estampes et de la photographie de la Bibliothèque nationale de France, Paříž[1]
• Artothèque de Lyon[1]