Dolina Kościeliska

Nachází se v Západních Tatrách. Rozprostírá se na ploše přibližně 35 km², je 9 km dlouhá a po obvodu měří přibližně 27 km. Na západě ji obklopuje severní hřeben od Sivé věže ( polsky Siwi Zwornik po Przedniu Kopku, na jihu hlavní hřeben na úseku od Siwego Zwornika po Malolučňiak, na východě severozápadní hřeben Malolučňiaku po Mały Regiel.

Má mnoho bočních větví. Největší jsou: Dolina Miętusia, Dolina Tomanowa a Dolina Pyszniańska (Pyszna). Další větší oddělení jsou: Žleby pod Wysranki, Wąwóz Kraków, Wściekły Žleby, Zastolański Žleb, Dolinka Iwanowska, Dolina Smytnia. Dolinou protéká Kościeliski Potok.

Nejvyšším bodem doliny je Blyšť, ( polsky Błyszcz (2169 m n. m.). Z doliny lze vidět nejvyšší vrch Západních Tater Bystrá. Dolina Kościeliska tvoří dlouhou a hlubokou skalní roklinu, jejíž stěny, nazvané brány, se na třech místech přibližují k sobě. Jsou to: Nižna Kościeliska Brama, Pośrednia Kościeliska Brama a Wyżna Kościeliska Brama.

Jižní část doliny tvoří krystalické horniny. Ve velké míře na vytváření profilu doliny se podílel ledovec. Prostřední a dolní část doliny tvoří sedimenty, zejména vápenec, dolomity, břidlice a pískovce. Na formování doliny měl hlavní podíl Kościeliski Potok a voda tekoucí podzemními trhlinami. Výsledkem této činnosti jsou bradla fantastických tvarů, strmé skalní stěny a četné krasové jeskyně a polany jako například: Stara Polana, Polana Pisana, Stare Kościeliska, Wyżne Kira Miętusia .

V údolí se nachází několik turisticky dostupných a často navštěvovaných jeskyní: Jaskinia Mroźna, Smocza Jama, Jaskinia Mylná, Jaskinia Raptawicka a Jaskinia Obłazkowa. Téměř ke všem vedou turistické stezky. Jedinou výjimkou je jeskyně Dziura v Dolině ke Dziurze.

Dolinu charakterizuje bohatá flóra. Roste tu spousta v polských Karpatech vzácně se vyskytujících rostlin. Například skalník plstnatý (Cotoneaster nebrodensis), oměj chlupoplodý (Aconitum lasiocarpum), ostřice dvoudomá (Carex dioica), jirnice modrá (Polemonium caeruleum) a jiné.

V minulosti byla dolina spojena s hornictvím. Horníci zde dolovali stříbro, měď a antimon už od konce 15. století. Od konce 18. století těžištěm jejich činnosti byla těžba železné rudy. V Starych Kościeliskach rudu zpracovávali a tavili, byla tu kovářská dílna, sruby, hospoda, Lesovna a kostelík. Od něj pochází název doliny. Přes dolinu a přes Tomanovské sedlo vedla trasa na Slovensko, kterou využívali na koních cestující obchodníci a pašeráci. Často je přepadávali zbojníci, o čemž svědčí historické názvy mnoha skalních objektů, za nimiž číhali na svou kořist: Zbojnická Okna, Zbojnicka Turňa, Zbojnicki Stół. Na konci 18. století dolinu začali navštěvovat první turisté. Od roku 1815 se oblíbeným stal výstup na Bystrú, ze které turisté obdivovali východ slunce. Toto místo inspirovalo mnoho polských umělců a básníků. Lesovna, kterou tu postavili, posloužila turistům na přenocování i na odpočinek. Během druhé světové války se v ní ukrýval partyzánský oddíl. Přes dolinu procházeli tatranští kurýři, kteří během války přes hranice přepravovali tajné zprávy. Dolina byla oblíbeným místem hledačů pokladů, kteří na skalách zanechali různé znaky.

Ze Zakopaného do osady Kiry (927 m n. m.), která je místní částí Kościeliska, jezdí autobusy a mikrobusy. Po údolí je možné pohybovat se pěšky nebo využít služeb drožkářů. V sezóně patří k nejnavštěvovanějším dolinám v polských Tatrách. Je součástí Tatrzańskiego Parku Narodowego a východiskem do mnoha jiných dolin. V horní části doliny (z Kiry 5,5 km, 1:30 h pěšky) se nachází Chata PTTK na Hali Ornak . Podrobnější jsou trasy uvedeny v turistických průvodcích.

• 
  Nižná Kościeliska Brama
• 
  Pośrednia Kościeliska Brama
• 
  Kościelisko Potok
• 
  Zbojnické Okna

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Dolina Kościeliska na slovenské Wikipedii.

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dolina Kościeliska na Wikimedia Commons

• Poloha na turistické mapě