Dolení mlýn (Bradlecká Lhota)

První písemná zmínka o Dolením nebo později též Babákově mlýnu pochází z roku 1568.[1] V Bradlecké Lhotě, která je v některých pramenech z té doby zmiňována také jako Železná nebo Železnická Lhota,[3] v 16. století století existovaly mlýny dva. Mlýn v horní části obce (čp. 22) je poprvé připomínán v roce 1589, kdy jej – tehdy ještě jako grunt – koupil jistý Václav Pusta, v roce 1599 je však toto hospodářství zmiňováno již jako mlýn.[4] Horní mlýn byl v provozu až do roku 1948. Od roku 1960 po smrti posledního mlynáře byl objekt pronajat místnímu jednotnému zemědělskému družstvu a postupně chátral, až se proměnil v ruinu. Na jejích základech noví majitelé postavili po roce 2000 současný dům, v němž provozují penzion „Bradlecký mlýn“.[4]

Dolení mlýn prošel přestavbou v roce 1781 a v této podobě se dochoval až do 21. století.[1][2] (V původním evidenčním listu památky z 60. let 20. století je poznámka, že se jedná o jeden z nejstarších českých mlýnů.[5]). O necelé století později, v roce 1872 se mlynářem v dolním lhoteckém mlýně stal mlynář Antonín Babák, od nějž pak mlýn převzal jeho syn.[1]

Od roku 2008 probíhala rozsáhlá rekonstrukce Doleního mlýna a v listopadu roku 2015 zde nechal pravnuk posledního místního mlynáře instalovat funkční repliku dřevěného mlýnského kola. Dolení mlýn se tak stal prvním mlýnem s obnoveným vodním kolem v Libereckém kraji.[6]

Dolení mlýn se nachází v jižní části obce na pravém břehu Ploužnického potoka, respektive mezi Ploužnickým a Mlýnským potokem, přičemž druhý jmenovaný je de facto ramenem Ploužnického potoka, napájejícím rybník u mlýna.[8] Mlýn má zděné přízemí a roubené obytné patro s pavlačí, podepřenou krakorci a zdobenou žlábkovým motivem. Dům má vysoký štít s bohatě vyřezávaným prkenným bedněním.[1] Horní část štítu je od spodní oddělená profilovanou římsou. Vrchol štítu je ukončen kabřincem, střecha je sedlová.[5] V přízemí mlýna je velká světnice a prostorná síň, z niž je přístup do patra, do mlýnice a k ose mlýnského kola. Na prostřední část přízemí navazuje částečně dochovaná černá kuchyně.[1] V patře se nacházejí dvě světnice, síň a mlýnice, kde se dochovaly pozůstatky původního technologického vybavení.[1][9] Dendrochronologickou analýzou bylo zjištěno, že řada dřevěných prvků v patře mlýna pochází z doby kolem roku 1780.[1]

Na budovu mlýna diagonálně navazuje zděná hospodářská část se zaklenutými chlévy. V prostorách hospodářské části je valená klenba se sloupem uprostřed. Půdorys celého komplexu mlýna, obytné a hospodářské části je ve tvaru písmene „T“, zastřešený dvojicí vzájemně propojených a nestejně vysokých sedlových střech.[1] Za mlýnem je malý rybník s krátkým náhonem. Tyto objekty jsou rovněž součástí památkově chráněného areálu.[9]

U rozcestí asi 300 metrů jižně od Doleního mlýna stojí památkově chráněná socha Neposkvrněného početí Panny Marie (Immaculata). Pískovcová socha s prvky, připomínajícími barokní výzdobu, pochází z roku 1850 a podle nápisu ji vytesal Jan Zeman ze Žernova.[10]Kolem sochy vede modře značená turistická cesta z blízkého městečka Železnice, které náleží již do okresu Jičín v Královéhradeckém kraji, směrem ke hradu Bradlec a dále k rozcestí Na Klepandě v obci Syřenov.[8]

Areál Doleního mlýna je přístupný po domluvě,[1] respektive při výjimečných příležitostech, jako jsou například každoroční Dny lidové architektury.[11] Bradleckou Lhotou prochází silnice II/286, která vede z Jičína do oblasti západních Krkonoš. Dostupnost veřejnou dopravou je zajištěna pravidelnými autobusovými spoji z Jičína a ze Semil. Nejbližší železniční zastávky jsou v Železnici nebo v Kyjích.[8]

• 
  Rychta z Bradlecké Lhoty v kouřimském skanzenu (rekonstrukce po požáru)
• 
  Dolení mlýn - pohled od jihu
• 
  Socha Panny Marie nedaleko Doleního mlýna
• 
  Penzion Bradlecký mlýn na místě zaniklého horního mlýna