Dokumentace požářiště

Dokumentace požářiště je dokumentace, kterou vytváří vyšetřovatelé požárů HZS ČR a v případě podezření na spáchání trestného činu vyšetřovatelé a technici Policie ČR. Dokumentaci požářiště speciálními metodami mohou i příslušníci expertní skupiny HZS ČR a PČR. Požářiště je speciálním druhem místa činu. Požářiště obsahuje komplexní informace zejména o šíření a chování požáru, dynamice požáru, stavebních konstrukcích.

Pořízení dokumentace požářiště je jedním z kroků, které vedou k určení příčiny vzniku požáru.[1]

Pod dokumentací požářiště je nutné si představit nejen fotografie místa události, ale např. i pořízení náčrtků, určení GPS, evidenci stop, ale i záznamy o podání vysvětlení, záznamy z bezpečnostních systémů apod.

Kriminalistická dokumentace umožňuje zadokumentovat stopy vytvořené na místě činu tak, aby se stala důkazem o soud a mohla být použita jako důkazní prostředek k úspěšnému odhalení trestného činu a jeho pachatele. Až po zadokumentování může následovat vyhodnocení zajištěné stopy a v kontextu s ostatními stopami a důkazy může se objektivně vyhodnotit.[2]

Dokumentace je prováděna v průběhu odhalování, vyšetřování mimořádné události za splnění základních zásad zabezpečujících správnost postupu i efektivnost výsledku. Hlavní zásady jsou: včasná dokumentace informací s ohledem na jejich nenahraditelnost; použití objektivních a účinných dokumentačních metod; provedení úplné a kompletní dokumentace.

Kriminalistická dokumentace

Kriminalistická dokumentace je tvořena těmito dokumenty:[2]

  • Topografická dokumentace
  • Filmový záznam
  • Videodokumentace a magnetický záznam
  • Zajištění věcí in natura
  • Technický znalecký posudek
  • Speciální způsoby fixace

Doporučený postup pořizování dokumentace místa události
  1. dokumentace exteriéru,[3]
  2. dokumentace interiéru,
  3. dokumentace šíření požáru (dokumentace poškození před odstraněním poškozených předmětů, ohniskové příznaky, zuhelnatění, stopy, odběr vzorků, záznamy z bezpečnostních kamer,  náčrtky apod.)
  4. panoramatické či speciální druhy fotodokumentace
    • sešívání fotografií, mozaika
    • panoramatická fotografie
    • sférická fotografie
    • tří-dimenzní fotografie (fotogrammetrie, totální stanice, laserové skenování)

Tvorba fotografické dokumentace požářiště bezpečnostními sbory ČR

Bezpečnostní sbory ČR běžně využívají k dokumentaci místa události digitální fotoaparáty. Pro větší přehlednost místa události se používají metody pořízení sférických snímků (např. panoramatická hlava v kombinaci s digitálním fotoaparátem nebo přímo sférický fotoaparát).

Ve určitých případech je možné použít speciální kriminalistické metody (makrofotografie, mikrofotografie, fotografie v neviditelném záření (IR, UV, RTG záření), gamagrafie, fotografie při zvláštních způsobech osvětlení, zvýšení kontrastu repetiční metodou spektrozonální fotografie.[2]

V dispozičně složitých případech používá HZS ČR a PČR sférický fotoaparát  SPHERON R2S Crime, který umožňuje vytvořit digitální kriminalistickou dokumentaci. Výstupem jsou sférické snímky (vertikálně 180, horizontálně 360). Po získání dvou sférických snímků z jednoho místa je možné provádět měření. Do virtuální dokumentace je možné vkládat dodatečně pořízení fotografie, videozáznamy, hlasové záznamy, písemné záznamy v digitální  podobě, seznam zajištěných apod.

K digitalizaci požářiště či místa činu jsou používány HZS ČR a PČR stacionární laserové skenery výrobců FARO a Leica . Navíc oproti Spheronu je možné z digitalizovaného místa činu vytvořit jeho 3D model, z něj následně vytvářet topografickou dokumentaci, zpracovávat videa a taktéž převést do VR.

Při rozsáhlých zásazích (např. požár podél železniční tratě, polní a lesní požáry; dopravní nehody) se pořizuje fotodokumentace prostřednictvím bezpilotních letadel. Tato letadla mohou být osazena nejen fotoaparátem, ale i termokamerou či senzory pro detekci nebezpečných látek.

Prostřednictvím termokamer na požářišti je možné detekovat skrytá ohniska, ale slouží i k určení tepelného poškození stavebních konstrukcí vystavených působení požáru.

Digitalizace požářiště

Laserový skenovací systém umožňuje zadokumentovat a zdigitalizovat i místa po výbuchu[1][4], a to zejména z bezpečné vzdálenosti. Dle druhu  3D skeneru je umožněno skenování místa až 500 m od umístění skeneru. Je možné skenovat jak ve dne, tak v noci. Jako výstup je možné získat jak sférické snímky místa události, tak vytvořit topografickou dokumentaci s mřížkovým podkladem.[4]

Prostorové skenování požářiště

Prostorové skenování je geodetická metoda měření prostorových souřadnic, která spočívá v automatickém a přesném zaměřování mračna bodů, které definují prostor v daném souřadnicovém tříosém systému. Každý bod je definován souřadnicemi X, Y, Z. Skener umožňuje skenovat téměř jakýkoliv předmět, místnosti, stavby či zařízení. Systém pracuje na bázi vyzařování monochromatického laserového paprsku o definované vlnové délce (např. 880 nm a 1550 nm). Pro každý typ skeneru je výrobcem definována vzdálenost, do které lze skenovat. Paprsek dopadá na otáčející se kosé zrcadlo, láme se pod úhlem 90°, tím je zajištěno skenování prostoru ve vertikálním směru. Snímání v horizontálním směru je zajištěno otáčením skeneru kolem vlastní svislé osy. Prostor je snímán 360° horizontálně a 305° vertikálně nebo dle požadavků obsluhy. 3D skener pracuje na bezkontaktním způsobu měření, kdy při měření nedochází k destrukci žádných stop na místě činu. 3D data se zobrazují standardně ve vzdáleném infračerveném spektru. Dokumentovat lze místa událostí i místa se špatnými nebo žádnými světelnými podmínkami. Skener má v sobě mimo jiné zabudovaný interní fotoaparát, sensor GPS, digitální kompas, teploměr, výškoměr, digitální libelu a další senzory.[5]

Získaná data se následně zpracovávají ve speciální sw dodávaných výrobcem skenovanícího zařízení. Po registraci a vytvoření projektu mračna bodů, je  možné v těchto sw provádět měření rozměrů s milimetrovou přesností. Software umožňuje vytvářet virtuální prohlídky či tisknout reporty s možností vytvoření topografické dokumentace ve 2D, ale i ve 3D. Je možné zpracovávat půdorysy, řezy, isopohledy. Výstupem je možné i vytvoření videa z prostorového snímání daných naskenovaných prostor.[5]

Exporty z laserového skenování požářiště

Všechny výstupy jsou nahrány následným uživatelům na DVD, případně USB. Virtuální prohlídka umožňuje zejména osobám, které se na požářiště nevyskytovali (např. znalec, státní zástupce), seznámit se detailně s místem události a odpovídající mu stavu v době pořízení skenů.

Nejčastější forma výstupů
  1. topografická dokumentace
  2. 3D model
  3. videa průletu požářištěm
  4. virtuální realita, příp. rozšířená realita[4]
  5. vytvoření tzv. virtuálního spisu místa události (propojení jednotlivých výstupů z laserového skenování s dokumentací požáru).

V současné době nejsou používány bezpečnostními sbory ČR výstupy z digitalizace požářišť ve formě virtuální reality pro účely vzdělávání, avšak VR je používáno u vyšetřovatelů např. v Nizozemí, či Anglii.[6]

Reference
  1. NFPA 921 GUIDE FOR FIRE AND ECXPLOSION INVESTIGATIONS. Edition 2021. vyd. [s.l.]: • National fire protection association, 2020. ISBN 978-145592646-6.
  2. PORADA, VIKTOR; A KOLEKTIV. KRIMINALISTIKA Technické, forenzní a kybernetické aspekty. Plzeň: [s.n.], 2016. 1018 s. ISBN 978-80-7380-589-0. S. kap. 9.
  3. ICOVE, DAVID J; DEHANN, JOHN D. FORENSIC FIRE SCENE RECONSTRUCTION. 7 th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2009. ISBN 978-0-13-222857-2. S. chapter 4.
  4. DEHAAN, J. D.; ICOVE, D. J. Kirk’s Fire Investigation. 7 th. vyd. [s.l.]: [s.n.], 2012. Dostupné online. ISBN 978-0-13-508263-8.
  5. NEJTKOVÁ, M. Use of 3D laser scanning system for using during fire investigation. Zvolen: Technická univerzita Zvolen, 2017. ISBN 978-80-228-2957-1. S. 152–160.
  6. MAYNE, R. Virtual reality for teaching and learning in crime scene investigation. SCIENCE & JUSTICE. 2020, roč. volume 60, čís. issue 5, s. 466–472. [10.1016/j.scijus.2020.07.006 Dostupné online].

Literatura
  • BEVERIDGE, A. FORENSIC INVESTIGATION OF EXPLOSION. ed. 2nd. vyd. [s.l.]: CRP Press, 2011. ISBN 978-1-4200-8725-3.
  • LENTINI, J.J. SCIENTIFIC PROTOCOLS FOR FIRE INVESTIGATION. ed. 2nd.. vyd. [s.l.]: CRP Press, 2013. ISBN 978-1-4398-7598-8.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.