Dlouhá Loučka (hrad)

Dlouhá Loučka
Základní informace
Výstavba	12. století
Zánik	13. století
Stavebník	Boreš z Rýzmburka
Poloha
Adresa	Dlouhá Loučka, Česko
Souřadnice	49°43′8,12″ s. š., 16°38′29,33″ v. d.
	Dlouhá Loučka
Další informace
Rejstříkové číslo památky	18774/6-3036 (Pk•MIS•Sez•Obr•WD)
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dlouhá Loučka (též Hrádek) je raně středověké hradiště a zaniklý hrad u stejnojmenné vesnice jižně od Moravské Třebové v okrese Svitavy v Pardubickém kraji. Místo bylo osídleno ve dvanáctém století. V průběhu třináctého století na něm Boreš z Rýzmburka založil hrad, který však ještě v témže století zanikl. Dochovaly se z něj terénní pozůstatky, které jsou chráněny jako kulturní památka.[1]

Historie

První písemná zmínka o hradu zvaném Loučka pochází z roku 1267 a nachází se v listině, kterou na něm vydal Boreš z Rýzmburka pro Klášter Koruna u Krasíkova. Osídlení místa v té době dokládají také nalezené keramické střepy. Hrad zřejmě patřil k oporám Borešových kolonizačních projektů a zanikl během konfliktu mezi Fridrichem ze Šumburka s králem Václavem II.[2]

Část keramiky pochází také ze dvanáctého století,[3] kdy na lokalitě stávalo hradiště.[4] Stopy jeho opevnění však byly zničeny při výstavbě hradu.[3]

Stavební podoba

Lokalita se nachází na protáhlém výběžku ohraničeném tokem Třebůvky a jejím drobným levostranným přítokem na severním okraji Dlouhé Loučky. Hrad býval dvoudílný. Na severovýchodě se nacházelo rozsáhlé předhradí dlouhé 102 metrů a široké 42–66 metrů. Nedochovaly se na něm žádné stopy zástavby. Z opevnění zůstal pouze příkop na severozápadní straně , jehož šířka dosahuje dvanácti metrů. Na jihovýchodě jsou v terénu patrné relikty valu, které mohou být posledními stopami obranné linie, kterou postupně zničila voda rozvodněné Třebůvky.[2]

Na předhradí navazuje lichoběžníkové hradní jádro s největšími rozměry 78 × 57 metrů. Jeho opevnění tvoří vnější val a obvodový příkop široký čtrnáct až osmnáct metrů a až šest metrů hluboký. Ani v jádře nejsou patrné žádné pozůstatky budov.[2]

Odkazy

Reference

Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Identifikátor záznamu 129498 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .
PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Hrádek, s. 241–243.
ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. Heslo Dlouhá Loučka, s. 111.
Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 114. (česky, německy)

Související články

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[mn-1] Ústřední seznam kulturních památek České republiky [online]. Praha: Národní památkový ústav [cit. 2021-02-13]. Identifikátor záznamu 129498 : Výšinné opevněné sídliště – hradiště, archeologické stopy. Památkový katalog. Hledat dokumenty v Metainformačním systému NPÚ .

[placek-2] PLAČEK, Miroslav. Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, hrádků a tvrzí. Praha: Libri, 2002. 768 s. ISBN 80-7277-046-2. Heslo Hrádek, s. 241–243.

[cizmar-3] ČIŽMÁŘ, Miloš. Encyklopedie hradišť na Moravě a ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Libri, 2004. 304 s. ISBN 80-7277-174-4. Heslo Dlouhá Loučka, s. 111.

[ah-4] Atlas pravěkých a raně středověkých hradišť v Čechách. Příprava vydání Vladimír Salač. Praha: Archeologický ústav AV ČR, 2019. 136 s. ISBN 978-80-7581-022-9. S. 114. (česky, německy)