Vklad
Vklad je typ závazku, který vznikne uzavřením smlouvy o jednorázovém vkladu. Vkladatel, kterým může být fyzická i právnická osoba, se zavazuje složit peněžní vklad u peněžního ústavu, ten jej chce přijmout a později ho i se sjednaným úrokem vrátit. Právně je vklad upraven v ustanoveních § 2680 a 2681 občanského zákoníku.
Peněžním ústavem zde může být zejména banka (bankovní vklad), ale třeba také spořitelní a úvěrní družstva. Smlouva o vkladu je protipólem smlouvy o bankovním účtu, od níž se liší tím, že díky jednorázovosti vkladu nedochází ke změně výše vložených finančních prostředků. Od smlouvy o úschově se zase liší tím, že předmětem vkladu není nějaká konkrétní věc, ale peníze. V praxi mohou být vklady označovány také jako jednorázové termínované vklady.
Vkladatel má právo na nakládání s vkladem, to však může být podmíněno předložením dokladu potvrzujícího vklad a jeho výši, jímž je vkladní list. Dále má právo na úroky, případně další majetkové výhody (např. náhodná výhra či pravidelná prémie) plynoucí z toho, že s peněžním vkladem disponuje peněžní ústav. Výše úroků či další majetkové výhody se sjednávají ve smlouvě o vkladu. Nakládání s vkladem je možno vinkulovat určením hesla nebo jiné podmínky, např. jen se souhlasem třetí osoby nebo až od určitého dne.
Vklad na cizí účet
Vkládat lze nejen na vlastní účet, nýbrž i na cizí účet: Taková platba či operace je označována jako direct deposit nebo direct credit. Tato platební metoda plní stejné účely jako peněžní převod, trvá však kratší dobu: Okamžitě. Zato však jde o osobní hotovostní akt na pobočce vedoucí daný účet, i na cizí účet, i u cizí banky. Pokud by šlo o stejnou banku, kdy oba, plátce i příjemce, mají účty vedeny ve stejné bance, přímý vklad na cizí účet pak už, oproti převodu peněz mezi účty, žádné výhody nepřináší: Dnes už se vnitrobankovní převody provádějí okamžitě. Naopak, nevýhodou jsou vyšší poplatky: Je totiž nutná obsluha zaměstnancem banky, manipulace fyzickými penězi atp.