Štětka (rod)

Štětka (Dipsacus) je rod dvouletých rostlin tvořený 15 až 20 druhy. Rod byl v minulosti součásti čeledě rostlin štětkovitých, která se s nástupem taxonomického systému APG II stala v roce 2003 součásti čeledě zimolezovitých. Do rodu štětka byl zároveň včleněn rod štětička (Virga).

Štětka
Štětka soukenická (Dipsacus sativus)
Vědecká klasifikace
Říšerostliny (Plantae)
Podříšecévnaté rostliny (Tracheobionta)
Odděleníkrytosemenné (Magnoliophyta)
Třídavyšší dvouděložné (Rosopsida)
Řádštětkotvaré (Dipsacales)
Čeleďzimolezovité (Caprifoliaceae)
Rodštětka (Dipsacus)
L., 1753
Druhy rostoucí v ČR
  • štětka chlupatá (Dipsacus pilosus)
  • štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus)
  • štětka planá (Dipsacus fullonum)
  • štětka soukenická (Dipsacus sativus)
  • štětka větší (Dipsacus strigosus)
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Jednotlivé druhy rodu pocházejí z Evropy a Asie a druhotně byly některé rozšířeny do Severní Ameriky. V české přírodě se nestejně často vyskytuje pět druhů. Rostliny nejlépe rostou ve vlhké půdě na plném slunci, ve stínu a na kamenitém stanovišti jsou menší a chudě kvetou.[1][2][3]

Popis

Dvouleté byliny se statnými, rozvětvenými lodyhami a hlubokými kořeny. Bazální listy s dlouhými řapíky jsou celokrajné nebo laločnatě zpeřené a po obvodě zubaté či lalokovité. Lodyžní listy jsou přisedlé nebo krátce řapíkaté, vyrůstají vstřícně, u báze jsou párovitě srostlé a jejich tvary jsou obdobné listům bazálním. Lícní i rubové strany mohou mít lysé nebo chlupaté.

Na koncích lodyh vyrůstají terminální květenství, strbouly kulovitého, vejčitého či válcovitého tvaru tvořené oboupohlavnými květy. Vztyčené nebo široce rozložené zákrovní listeny vyrůstají v jedné nebo dvou řadách a jsou tuhé a pichlavé. V květenství je plevnaté lůžko s tuhými plevami. Každý květ je až po kalich ponořen v pohárku tvořeném dvěma srostlými listenci (někdy považovaném za druhý kalich). Květy mají čtyřcípou trubkovitou nebo nálevkovitou korunu, ze které ční čtyři volné tyčinky s prašníky. V květu je dále spodní, ze dvou plodolistů vytvořený jednopouzdrý semeník s jediným vajíčkem a jednou nitkovitou čnělkou s boční bliznou. Protandrické květy jsou opylovány hmyzem, kterému nabízejí hojnost nektaru a výživného pylu.[4]

Plod je nažka, věnčená vytrvalým kalichem a ponořená v zákrovečku. Rostliny se obvykle rozmnožují nepravidelně klíčícími nažkami, na jaře nebo na konci léta, klíčivost si zachovávají po několik let. Ploidie rodu je 2n = 18.[3][5][6][7]

Význam

V minulosti byly suché strbouly některých druhů, např. štětky soukenické nebo štětky laločnaté používány k ručnímu česání vlasu vyrobeného sukna. Za tímto účelem byly oba druhy okolo roku 1700 dovezeny do Spojených států kde zplaněly a na tamních pastvinách se staly nevítaným, intenzívně se šířícím plevelem.

Nyní bývají lodyhy se suchými strbouly barveny a používají se v dekorativních suchých vazbách. V lidovém léčitelství se z jejich kořenů vyrábějí léčivé tinktury pro léčbu revmatismu, tuberkulózy a nemoci trávicího traktu.[8][9]

Nejznámější druhy

V evropské přírodě vyrůstá těchto osm druhů:

  • štětka chlupatá (Dipsacus pilosus)
  • štětka laločnatá (Dipsacus laciniatus)
  • štětka planá (Dipsacus fullonum)
  • štětka soukenická (Dipsacus sativus)
  • štětka větší (Dipsacus strigosus)
  • Dipsacus comosus
  • Dipsacus ferox
  • Dipsacus gmelinii[10]

Galerie
  • Štětka soukenická
  • Štětka planá
  • Štětka laločnatá
  • Štětka větší
  • Štětka chlupatá

Reference
  1. DANIHELKA, Jiří; CHRTEK, Jindřich; KAPLAN, Zdeněk. Checklist of vascular plants of the Czech Republic. S. 647–811. Preslia [online]. Botanický ústav, AV ČR, Průhonice, 2012 [cit. 26.05.2016]. Roč. 84, čís. 3, s. 647–811. Dostupné online. ISSN 0032-7786. (anglicky)
  2. STEVENS, Peter F. Angiosperm Phylogeny Website, vers. 14: Caprifoliaceae [online]. University of Missouri, St Louis and Missouri Botanical Garden, USA, rev. 04.2015 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
  3. HONG, Deyuan; MA, Liming; BARRIE, Fred R. Flora of China: Dipsacus [online]. Missouri Botanical Garden, St. Louis, MO & Harvard University Herbaria, Cambridge, MA, USA [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
  4. HARAGSIM, Oldřich. Včelařské dřeviny a byliny. 2., upr. vyd. vyd. Praha: Grada ISBN 978-80-247-4647-0, ISBN 80-247-4647-6. OCLC 842345297 S. 146.
  5. BERTOVÁ, Lydia. Flóra Slovenska IV/2: Štetka [online]. VEDA, Vydavateľstvo Slovenskej akadémie vied, Bratislava, SK, 1985 [cit. 2016-05-26]. S. 145. Dostupné online. (slovensky)[nedostupný zdroj]
  6. POLÍVKA, František. Názorná květena zemí koruny české: Štětka [online]. Wendys, Zdeněk Pazdera, 1901 [cit. 2016-05-26]. S. 375. Dostupné online. (česky)
  7. ANDERBERG, Arne. Den virtuella floran: Dipsacus [online]. Naturhistoriska riksmuseet, Stockholm, SE, rev. 04.05.2000 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (švédsky)
  8. Dipsacus fullonum et Dipsacus laciniatus [online]. US Forest Service, Washington, D.C., USA [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)
  9. Léčivá síla rostlin: Štětka planá [online]. Časopis dTest, dTest, o.p.s., Praha, rev. 11.11.2008 [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (česky)
  10. Flora Europaea: Dipsacus [online]. Royal Botanic Garden, Edinburg, UK [cit. 2016-05-26]. Dostupné online. (anglicky)

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.