Dión

Dión
	Dión jedlý (Dioon edule) - mladá rostlina
Vědecká klasifikace
Říše	rostliny (Plantae);
Podříše	cévnaté rostliny (Tracheobionta);
Oddělení	cykasorosty (Cycadophyta);
Třída	cykasy (Cycadopsida);
Řád	cykasotvaré (Cycadales);
Čeleď	zamiovité (Zamiaceae);
Rod	dión (Dioon); Lindl., 1843
	Některá data mohou pocházet z datové položky.

Dión (Dioon), je rod cykasu z čeledi zamiovité. Dle analýz DNA patří dióny k nejprimitivnějším americkým cykasům a zvažuje se jejich vyčlenění ze zamiovitých do nové čeledi. Rod zahrnuje celkem 13[1] popsaných druhů. Další druhy nebyly zatím uznány. Dióny pocházejí z Mexika, Hondurasu a Nikaraguy. Jsou rozšířeny v tropických lesích, borovicovo-dubových hájích na suchých svazích, v kaňonech a pobřežních dunách.

Etymologie

Jméno Dioon je odvozeno z řečtiny ze slov označujících „dvě vejce“. Každá „šupina“ na šišce diónu (tedy pozměněný list), totiž nese dvě semena. Ryze český název prozatím neexistuje a počeštěný latinský název „dión“ je využíván například Botanickou zahradou Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy v Praze pro tamní dión jedlý.

Popis

Samičí šištice diónu jedlého

Dióny mají nadzemní kmen, který dorůstá výšky od 1 m (Dioon tomaselii) po 16 m u druhu dión pichlavý (Dioon spinulosum). Vedle druhu Lepidozamia hopei se tak řadí k největším cykasům vůbec. Kmeny jsou obvykle přímé a jen zřídkakdy větvené, oválné (zřídkakdy vejčité).

Nové listy vyrůstají vždy najednou ve vrhu listů, nikdy ne postupně. Jsou zelené nebo světle zelené, chlupaté nebo lesklé. Suché zbytky listů a řapíků buď zcela opadávají, nebo zůstávají na kmeni. Lístky na řapíku jsou v průřezu ploché nebo uspořádané do „V“. Řapíky jsou vždy bez ostnů.

Samčích šištic je obvykle jedna až několik, samičí maximálně dvě. Druh Dioon spinulosum má jedny z největších samičích šištic vůbec - až 80 cm dlouhé a 30 cm široké.[2]

Druhy

Rozšíření rodu Dioon

Rod je rozdělen do dvou skupin s rozdílnou morfologií. První zahrnuje Dioon mejiae, Dioon rzedowskii a Dioon spinulosum, charakterizované velkými listy, mohutnými kmeny a robustnými šiškami, zatímco druhá skupina obsahující Dioon califanoi, Dioon caputoi, Dioon edule, Dioon holmgrenii, Dioon merolae, Dioon purpusii, Dioon sonorense a Dioon tomasellii jsou rostliny méně robustní, s kratšími kmeny, listy a šiškami.[3]

Zástupci

dión jedlý (Dioon edule)

List diónu pichlavého (Dioon spinulosum) s dobře patrnými žilkami

Odkazy

Reference

WALTERS, Walters T; OSBORNE, R. Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads. Wallingford, Velká Británie: CABI publishing, 2004. ISBN 0-85199-741-4. S. 227. (anglicky)
Londýnská botanická zahrada Kew - šištice Dioon spinulosum [online]. [cit. 2007-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04.
NORSTOG, K. J.; NICHOLS, T. J. The biology of the cycads. [s.l.]: Cornell University Press, 1997. (anglicky)

Literatura

NORSTOG, K. J.; NICHOLS, T. J. The biology of the cycads. [s.l.]: Cornell University Press, 1997. (anglicky)

Externí odkazy

Obrázky, zvuky či videa k tématu dión na Wikimedia Commons
Taxon Dioon ve Wikidruzích
Gymnosperm Database: Dioon

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] WALTERS, Walters T; OSBORNE, R. Cycad Classification Concepts and Recommendations / Appendix 1: Hill KD, Stevenson DW, Osborne R.: The World List of Cycads. Wallingford, Velká Británie: CABI publishing, 2004. ISBN 0-85199-741-4. S. 227. (anglicky)

[2] Londýnská botanická zahrada Kew - šištice Dioon spinulosum [online]. [cit. 2007-09-10]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2012-11-04.

[3] NORSTOG, K. J.; NICHOLS, T. J. The biology of the cycads. [s.l.]: Cornell University Press, 1997. (anglicky)