Diksoniovité

Diksoniovité jsou suchozemské stromovité kapradiny se vzpřímeným a většinou nevětveným kmenem nesoucím na vrcholu růžici velkých listů. Cévní svazky ve stonku jsou buď v souvislém kruhu s dření uprostřed (sifonostélé) nebo rozpadlé na jednotlivé svazky (diktyostélé). Kmen je na vrcholu hustě pokrytý chlupy a bez šupin. Listy jsou obvykle přes 1 metr dlouhé, 2x nebo vícekrát zpeřené, v pupeni spirálovitě stočené. Na bázi řapíku bývají vytrvalé chlupy, ostny chybějí. Sterilní a fertilní listy se neliší nebo jen málo. Žilnatina v posledních segmentech listů je zpeřená, s volnými, jednoduchými nebo vidličnatě větvenými žilkami.

Výtrusné kupky se tvoří na konci žilek při okraji listů. Kupky jsou chráněny 2 chlopněmi: vnitřní je tenká, vnější je tlustá, tvořená ztlustlým koncem žilky a za zralosti se otevírající. Sporangia jsou početná, s nepřerušeným prstencem, obsahující 64 spor. Spory jsou kulovité nebo čtyřhranné. Gametofyt je nadzemní, zelený, srdčitý nebo protáhlý.[1]

• 
  List Lophosoria quadripinnata
• 
  Rozvíjející se list Dicksonia antarctica
• 
  Výtrusné kupky na listu Dicksonia antarctica
• 
  Porost Calochlaena dubia

Čeleď diksoniovité zahrnuje v současném taxonomickém pojetí asi 30 druhů ve 3 rodech. Vyskytuje se porůznu v tropech a v subtropech. Není zastoupena v Africe. Nejvíce druhů roste na tichomořských ostrovech a v jihovýchodní Asii a Australasii.[1] Největší rod, diksonie (Dicksonia, asi 20 druhů), je rozšířen v jihovýchodní Asii a australské oblasti od Malajsie po ostrovy Samoa, v tropické Americe a na ostrovech Juan Fernandez.[2] Rod Calochlaena zahrnuje 5 druhů. Vyskytují se v Melanésii, Polynésii a východní Austrálii.[3] Lophosoria quadripinnata roste v tropické Americe od Mexika po Chile a jižní Brazílii.[4]

V Evropě není čeleď Dicksoniaceae zastoupena (jediný evropský zástupce, Culcita macrocarpa, byl přeřazen do samostatné čeledi Culcitaceae).[5]

Výsledky molekulárních studií ukázaly, že čeleď Dicksoniaceae v klasickém pojetí je parafyletická. Na základě studie, publikované v roce 2006, byl rod Culcita přeřazen do samostatné čeledi Culcitaceae a rod Cibotium do čeledi Cibotiaceae.[6]

• diksonie (Dicksonia)[7]

Diksonie Dicksonia antarctica je pěstována v klimaticky příhodných oblastech světa jako okrasná stromová kapradina. Snese teploty až -10 °C, roste však dosti pomalu. Dřeň vrchní části kmene obsahuje škrob a Aboridžinci ji v Austrálii využívali jako zdroj potravy.[8]

Některé druhy diksonií jsou k vidění ve sklenících Pražské botanické zahrady v Tróji.[9]

Calochlaena, Dicksonia (včetně rodu Balantium), Lophosoria [10]

• Obrázky, zvuky či videa k tématu Dicksoniaceae na Wikimedia Commons