Dikobrazovití
Dikobrazovití (Hystricidae) je čeleď hlodavců z podřádu Hystricomorpha a infrařádu Hystricognathi. Zahrnuje 3 rody s 11 druhy žijícími v jižní Evropě, Africe, jižní a jihovýchodní Asii.
Dikobrazovití | |
---|---|
Dikobraz obecný (Hystrix cristata) | |
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | strunatci (Chordata) |
Třída | savci (Mammalia) |
Řád | hlodavci (Rodentia) |
Podřád | dikobrazočelistní (Hystricomorpha) |
Čeleď | dikobrazovití (Hystricidae) G. Fischer, 1817 |
Areál rozšíření
| |
Rody | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Jde o větší hlodavce s podsaditým tělem, krátkýma noham a krátkým nebo středně dlouhým ocasem. Jejich typickým znakem jsou bodliny nebo ostny, které pokrývají většinu těla. Obývají pouště, savany a lesy. Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v norách. Jsou to býložravci.
Výskyt
Dikobrazovití žijí v jižní Evropě, severní a střední Africe, jižní a jihovýchodní Asii. Obývají pouště, savany a lesy od úrovně moře až do nadmořské výšky 3 500 m n. m.[1]
Taxonomie
Databáze savců Mammal Species of the World rozděluje dikobrazovité do tří rodů:[2]
- rod Hystrix – dikobraz – 8 druhů žijících v jižní Evropě, severní a rovníkové Africe, jižní a jihovýchodní Asii.
- rod Atherurus – osinák – dva druhy žijící v rovníkové Africe, jižní a jihovýchodní Asii,
- rod Trichys – osinák – s jedním druhem vyskytujícím se na Malajském poloostrově, na Sumatře a Borneu.
Vzhled
Jde o středně velké až velké hlodavce s podsaditým tělem a ocasem, který u menších druhů dosahuje až poloviny délky těla, zatímco u větších druhů je krátký. Jejich tělo měří 350–930 mm, ocas má 25–260 mm. Váží 1,5 – 20 kg.[1] Jejich hlava, tělo a u některých rodů i ocas jsou pokryty ostny nebo bodlinami, které mohou být až 350 mm dlouhé. Celkové zbarvení jde do hněda nebo spíše do černa, ostny jsou často bíle žíhané.
Nohy mají krátké; na všech mají po 5 prstech, i když palec na předních nohách zakrněl. Mají malé oči a celkem 20 zubů: jejich zubní vzorec je
- 1.0.1.3
- 1.0.1.3
Samice mají 2 až 3 páry mléčných žláz, které jsou umístěny na bocích těla.
Způsob života
Jde o většinou noční živočichy, kteří přes den přespávají v jeskyních, skalních puklinách nebo norách. Některé druhy jsou společenské – bylo zjištěno až 10 jedinců v jedné noře.[1]
Jsou to býložravci, i když bylo pozorováno, že konzumují zdechliny a ohlodávají kosti.[1]
V jednom vrhu je obvykle jen jedno nebo dvě mláďata, která se rodí s otevřenýma očima a krátkými měkkými ostny. Přibližně po týdnu začínají ostny tvrdnout; v té době také mláďata opouštějí hnízdo.
Dikobrazi se dožívají relativně vysokého věku – u všech tří rodů byl zaznamenán nejvyšší věk přes 10 let. Nejstarším zdokumentovaným dikobrazem na světě byl dikobraz srstnatonosý z pražské zoo, který žil přes 30 let.[3]
Stupeň ohrožení
Většina dikobrazů není ohrožena a v červeném seznamu druhů jsou vyhodnoceni jako málo dotčený druh. Jeden druh je však považován za zranitelný:
- Dikobraz filipínský (Hystrix pumila) žijící na filipínských ostrovech Palawan a Busuanga.[4] Je ohrožen především zmenšováním plochy lesů, lovem pro maso a také tím, že je chytán a chován jako domácí mazlíček.
Odkazy
Reference
- NOWAK, Ronald M. Walker's Mammals of the World. 6. vyd. Baltimore and London: Johns Hopkins University Press, 1999. 1921 s. Dostupné online. ISBN 0-8018-5789-9. S. 1644. (anglicky)
- Mammal Species of the World [online]. 3. vyd. Bucknell University, 2009 [cit. 2013-12-28]. Kapitola Hystricognathi. Dostupné online. (anglicky)
- V pražské zoo uhynul "dikobrazí Metuzalém" Ferda - nejstarší zdokumentované zvíře svého druhu na světě [online]. Ekolist.cz, 2012-05-31 [cit. 2013-12-29]. Dostupné v archivu pořízeném dne 2013-12-30.
- HEANEY, L., et al. Hystrix pumila [online]. IUCN, 2013 [cit. 2014-01-10]. (IUCN Red List of Threatened Species. Version 2013.2). Dostupné online. (anglicky)
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu dikobrazovití na Wikimedia Commons
- Taxon Hystricidae ve Wikidruzích
- Profil taxonu dikobrazovití v databázi BioLib