Německá vysoká škola technická v Brně

Německá vysoká škola technická v Brně (německy Deutsche Technische Hochschule Brünn) byla vysoká technická škola v Brně, která fungovala v letech 1849–1945 a na které se vyučovalo v němčině.

Německá vysoká škola technická v Brně
Hlavní budova Německé vysoké školy technické z roku 1860 na nově zbudovaném Komenského náměstí
Datum založení1849
Další informace
UliceKomenského náměstí a Údolní
Zeměpisné souřadnice49°11′50,31″ s. š., 16°36′8,18″ v. d.
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Historie
Ve druhé budově německé techniky, zbudované roku 1910 (Joštova 10), dnes sídlí Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity

Škola vznikla v roce 1849 po přesunu Stavovské akademie z Olomouce. Zpočátku šlo o nevysokoškolské dvojjazyčné (česko-německé) Technické učiliště v Brně. Škola od roku 1860 sídlila ve vlastní nové budově na dnešním Komenského náměstí, kterou nyní využívá Masarykova univerzita. Roku 1873 bylo Technické učiliště povýšeno na vysokou školu s názvem C. k. vysoká škola technická v Brně.[1] Ta však již nebyla dvojjazyčná, ale pouze německého charakteru. Dlouhou dobu se uvažovalo o tom, že škola bude rozdělena na českou a německou část, k tomu ale nedošlo, a tak byla v roce 1899 vedle ní založena ještě Česká vysoká škola technická v Brně (dnešní Vysoké učení technické). V roce 1910 byla pro německou vysokou školu dokončena stavba druhé budovy v dnešní ulici Joštově (nyní Fakulta sociálních studií Masarykovy univerzity).

Po vzniku Československa a změně národnostních poměrů v roce 1918 se uvažovalo o uzavření školy, ale nakonec i nadále fungovala. Skládala se z fakult matematiky, fyziky, mineralogie, strojírenství, pozemního, vodního a silničního stavitelství, chemie, agronomie, účetnictví a zbožíznalectví.

Po vzniku protektorátu Čechy a Morava se uvažovalo o přeložení školy do Lince, k čemuž ale kvůli vypuknutí války nedošlo. Škola byla nacifikována a převzala školní řád podle říšského vzoru. Po konci druhé světové války a v důsledku vysídlení Němců z Československa byla v roce 1945 škola uzavřena. Oficiálně byla spolu s dalšími německými vysokými školami (Německá vysoká škola technická v Praze a Německá Karlova univerzita) zrušena dekretem presidenta republiky z 18. října 1945 (s retroaktivní účinností k 17. listopadu 1939).[2]

Majetek zrušené německé techniky byl předán Vysokému učení technickému. Její budovy získala Masarykova univerzita, která do budovy na Komenského náměstí umístila svou Lékařskou fakultu[3] a budovu na Joštově využívala pro potřeby dnes již zaniklé Farmaceutické fakulty. Po rekonstrukci budovy na Joštově proběhlé v roce 2005 v ní nalezla své sídlo Fakulta sociálních studií.[4] V budově na Komenského náměstí byla v roce 2000 zřízena Celouniverzitní počítačová studovna[5] a poté, co lékařská fakulta začala v roce 2010 využívat nové prostory v univerzitním kampusu,[6] připadla budova pod správu rektorátu. Ten do ní soustřeďuje celouniverzitní centra (Centrum zahraničních studií, Centrum jazykového vzdělávání, Centrum pro transfer technologií, Poradenské centrum a některá oddělení Ústavu výpočetní techniky).[7] V září 2014 se do budovy přesunulo též Středisko pro pomoc studentům se specifickými nároky.[8] Z lékařské fakulty v budově zůstalo pouze několik kateder nelékařských oborů.[7]

Významní učitelé
Profesorský sbor německé techniky v roce 1867
Na německé vysoké škole technické v Brně působil jako učitel Viktor Kaplan, vynálezce Kaplanovy turbíny. Jeho busta se dnes nachází před budovu Vysokého učení technického na křižovatce ulic Údolní a Úvoz.
  • Ludwig Anschütz (1889–1954), profesor organické chemie
  • Vinzenz Baier (1881–1955), profesor stavitelství
  • Rudolf Beyrich, profesor matematiky
  • Bertold Bretholz (1862–1936), historik a archivář
  • Ernst Chwalla (1901–1960), profesor stavební techniky
  • Rudolf Czepek, profesor elektrotechniky
  • Rudolf Dub (1873–1939), profesor strojírenství, konstruktér jeřábů
  • Hermann Josef Dell (1859–1945), profesor architektury
  • Heinrich Fanta (1877–1941), profesor stavitelství a architektury
  • Franz Frimmel (1888–1957), profesor agronomie
  • Ernst Galle, profesor chemických technologií
  • Rudolf Girtler (1877–1952), profesor pružnosti a pevnosti
  • Alfred Habel, profesor betonářství
  • Georg Hamel (1877–1954), profesor mechaniky
  • Alfred Hawranek, profesor mostního stavitelství a pozemního stavitelství z oceli
  • Gustav Jaumann (1863–1924), profesory fyziky
  • Viktor Kaplan (1876–1934), profesor strojírenství, vynálezce Kaplanovy turbíny
  • Lothar Koschmieder (1890–1974), profesor matematiky
  • Erdmann Kothny (1882–1958), profesor mechanických technologií
  • Karl Kriso (1887–1972), profesor mechaniky
  • Karl Friedrich Kühn (1884–1945), profesor architektury a dějin umění
  • Anton Lissner (1885–1970), profesor chemických technologií
  • Erwin Lohr (1880–1951), profesor fyziky
  • Hans Löschner, profesor geodézie
  • Hannes (Johann) Mohr (1882–1967), profesor geologie a mineralogie
  • Alfred von Musil, profesor strojírenství, otec Roberta Musila
  • Oswald Richter, profesor botaniky
  • Armin Schocklitsch, profesor vodního stavitelství
  • Oskar Srnka, profesor slaboproudé techniky
  • Alfred Strnischtie, profesor geometrie
  • Emil Tranquillini (1884–1955), profesor stavitelství
  • Rudolf Ulbert, profesor železničního stavitelství
  • Josef Weinhold (1906–1994), profesor pružnosti a pevnosti
  • Georg Wellner (1846–1909), profesor strojírenství, rektor
  • Joseph Wolfschütz (1860-1933), profesor vodního stavitelství

Významní absolventi
Jedním z významných držitelů inženýrského titulu z brněnské německé techniky je rakouský spisovatel Robert Musil. Na jeho studium v letech 1898–1901 upomíná pamětní deska na domě v Jaselské ulici.

Odkazy

Reference
  1. Zákon č. 92/1873 ř. z., o organizaci vysoké školy technické (technického institutu) v Brně. Dostupné online. (německy)
  2. Dekret presidenta republiky č. 123/1945 Sb., o zrušení německých vysokých škol technických v Praze a v Brně. Dostupné online.
  3. Komenského nám. 2 – Lékařská fakulta [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
  4. Joštova 10 – Fakulta sociálních studií [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
  5. VALENTOVÁ, Marcela. Osm let Celouniverzitní počítačové studovny. Zpravodaj ÚVT MU. 2008, roč. XIX, čís. 2, s. 7–8. Dostupné online. ISSN 1212-0901.
  6. Současnost (od r. 2004) [online]. Brno: Lékařská fakulta Masarykovy univerzity [cit. 2014-04-24]. Dostupné online.
  7. Základní informace o budově – Komenského nám. 220/2, Brno-město, Brno [online]. Brno: Masarykova univerzita [cit. 2014-12-23]. Dostupné online.
  8. Slavnostní otevření nového areálu Střediska Teiresiás [online]. Brno: Středisko Teiresiás [cit. 2015-01-19]. Dostupné online.

Literatura
  • ŠIŠMA, Pavel. Matematici na německé technice v Brně. Dějiny věd a techniky, 34 (2001), str. 105-128, ISSN 0300-4414.
  • ŠIŠMA, Pavel. Matematika na německé technice v Brně. Praha 2002. Dostupné on-line.
  • ŠIŠMA, Pavel. Georg Hamel und Richard von Mises in Brno. Historia Mathematica, 29 (2002), str. 176-192.
  • ŠIŠMA, Pavel. Počátky technického školství v Brně. Dějiny věd a techniky, 36 (2003), ISSN 0300-4414.
  • ŠIŠMA, Pavel. Učitelé na německé technice v Brně 1849–1945. Praha: Společnost pro dějiny věd a techniky, 2004. 205 s. Práce z dějin techniky a přírodních věd; sv. 2. ISBN 80-239-3279-9.

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.