Derviš Miralem

Derviš Miralem
Derviš Miralem
Narození	1860; Jemanlići
Úmrtí	8. dubna 1933 (ve věku 72–73 let); Sarajevo
Povolání	politik
	Některá data mohou pocházet z datové položky.; Chybí svobodný obrázek.

Derviš-beg Miralem (1860 Jemanlići, okres Donji Vakuf, osmanská říše – 8. dubna 1933 Sarajevo, Království Jugoslávie) byl bosenskohercegovský velkostatkář a politik bosňáckého původu.

Životopis

Narodil se do tradiční a zámožné muslimské rodiny, která odvozovala svůj původ z Jemenu.

V islámských vědách se vzdělával v Travniku a Istanbulu. Nikdy nezastával žádný úřad, jediné příjmy měl ze rodinného majetku. Společensky se začal projevovat až po roce 1878, kdy Bosnu a Hercegovinu zabralo Rakousko-Uhersko.

Roku 1895 podepsal petici, v níž si 102 statkářů ze střední Bosny stěžovalo na rakousko-uherský okupační režim. Následně se roku 1899, kdy mostarští muslimové zahájili boj za náboženskou a školskou autonomii pod vedením muftího Ali Fehmi-efendiji Džabiće, přidal na stranu autonomistů. Roku 1902 byl rakousko-uherským okupačním režimem zadržen a do roku 1905 internován. V únoru 1906 coby člen delegace (v ní byl také Šerif Arnautović, Mahmud-beg Džinić a Šemsi-beg Zaimović) navštívil Džabiće v Istanbulu, kde pobýval v nedobrovolném exilu od ledna 1902. Koncem roku 1906 byl zvolen do Výkonného výboru právě založené Muslimské národní organizace (Muslimanska narodna organizacija, MNO), prvního politického hnutí v Bosně a Hercegovině.

Roku 1910 úspěšně kandidoval za stranu v prvních volbách do zemského sněmu, saboru, ve třetí, venkovské kurii za Travnický okruh. Po smrti předsedy MNO Ali-bega Firduse roku 1910 vedl poslanecký klub strany, ale brzy se tohoto postu vzdal. V saboru nebyl přívržencem dohody muslimů s Chorvaty, dával přednost spolupráci se Srby. Roku 1911 odmítl spojení dvou stávajících muslimských stran do jediné, Sjednocené muslimské strany, a dále samovolně vedl Muslimskou národní organizaci. Přidali se k němu poslanci Vasif-beg Biščević, Salih-aga Kučukalić, Bećir-beg Gradaščević a Osman-beg Pašić. Mezi muslimskými poslanci nezřídka zastával krajní názory a nepatřil k hlavnímu politickému proudu.

Roku 1918 uvítal vznik jihoslovanského státu, Státu Slovinců, Chorvatů a Srbů a později Království Srbů, Chorvatů a Slovinců. Společně se serbofilskými muslimy Smail-agou Ćemalovićem a Mahmud-begem Džinićem byl novým režimem protežován, nicméně po parlamentních volbách roku 1920 přišel o veškerý politický vliv.

Derviš-beg nebyl ženatý a nepřivedl na svět žádné potomky.[1][2][3]

Reference

Merhum Derviš beg Miralem. Novi behar. 15. 5. 1933, roč. VI, čís. 22, s. 311–312.
T(RALJIĆ), M(ahmud). Dogodilo se. Preporod. 1. 5. 1971, čís. 16, s. 6–7.
KAMBEROVIĆ, Husnija. Begovski zemljišni posjedi u Bosni i Hercegovini od 1878. do 1918. godine. 2. vyd. Sarajevo: Naučnoistraživački institut "Ibn Sina", 2005. 412–414 s. S. 396.

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.

[1] Merhum Derviš beg Miralem. Novi behar. 15. 5. 1933, roč. VI, čís. 22, s. 311–312.

[2] T(RALJIĆ), M(ahmud). Dogodilo se. Preporod. 1. 5. 1971, čís. 16, s. 6–7.

[3] KAMBEROVIĆ, Husnija. Begovski zemljišni posjedi u Bosni i Hercegovini od 1878. do 1918. godine. 2. vyd. Sarajevo: Naučnoistraživački institut "Ibn Sina", 2005. 412–414 s. S. 396.