Denisa Saková

V letech 2007 až 2010 pracovala na ministerstvu vnitra jako generální ředitelka sekce informatiky, telekomunikací a bezpečnosti. V letech 2011 až 2012 opět pracovala pro E.ON IT Slovakia. V roce 2012 se vrátila na ministerstvo jako vedoucí služebního úřadu.[1] Během prvního působení na ministerstvu bylo jejím hlavním úkolem připravit Slovensko na schengenský informační systém. Vznikla podezření, že provize za zakázky byly vypláceny ministru vnitra Robertu Kaliňákovi a Jánovi Počiatkovi. Během druhého působení se věnovala reformě veřejné správy ESO.[2] V parlamentních volbách roku 2016 byla zvolená poslankyní NR SR.[3] Získala 2 668 preferenčních hlasů a z 29. místa kandidátky byla zvolená na 29. místě.[4] Ve volbách nebyla členkou strany SMER-SD. Po volbách se nestala poslankyní, ale byla jmenována státní tajemnicí ministerstva vnitra. Celkově na ministerstvu působila 10 let a „v podstatě kopírovala Kaliňákovo působení a tedy všechny tři Ficovy vlády.“[2] Vláda ji z postu odvolala k 25. dubnu 2018, před jmenováním Sakové do funkce ministryně byl řízením resortu dočasně pověřen premiér Peter Pellegrini.[5]

Prezident SR Andrej Kiska Sakovou jmenoval 26. dubna 2018.[6] Stalo se tak navzdory Kiskovým výhradám; podle Ústavy prezident musí ministry na návrh předsedy vlády jmenovat.[3][5] Jmenování Sakové kritizovala i opozice a organizátoři protivládních demonstrací.[3] Byla označována za Kaliňákovu „pravou ruku“.[7] Podle deníku SME je Saková „V zákulisí... považovaná za pravou ruku Roberta Kaliňáka“.[8] Jako ministryně vnitra působila do 21. března 2020, kdy ji v této funkci nahradil Roman Mikulec.[9]