Dendrobaena veneta
Dendrobaena veneta (Rosa, 1886) je prvoústý článkovaný živočich. Řadí se do kmene kroužkovců, podkmene opaskovců a třídy máloštětinatců. Pochází z východního Středomoří. V centrální a západní Evropě se vyskytuje převážně v kompostech a hromadách hnoje (hnojištích)[1]. Dorůstá délky až 15 cm[2].
Dendrobaena veneta | |
---|---|
Vědecká klasifikace | |
Říše | živočichové (Animalia) |
Kmen | kroužkovci (Annelida) |
Podkmen | opaskovci (Clitellata) |
Třída | máloštětinatci (Oligochaeta) |
Řád | žížaly (Opisthopora) |
Čeleď | žížalovití (Lumbricidae) |
Rod | Dendrobaena |
Binomické jméno | |
Dendrobaena veneta (Rosa, 1886) | |
Synonyma | |
Allolobophora veneta Rosa, 1886 | |
Některá data mohou pocházet z datové položky. |
Popis
Žížala Dendrobaena veneta je dlouhá 21 až 155 mm, má průměr 2 až 8 mm, počet segmentů se pohybuje mezi 65 až 255.[3] Prostomium je variabilní, epilobické, otevřené, až tanylobické.[3]
Výskyt
Dendrobaena veneta je epigeický druh, v oblasti střední Evropy čistě synatropní.[3]
Rozšíření
Jedná se o jihoevropský druh s přirozeným areálem od Kaspického moře po Španělsko. Terra typica žížaly Dendrobaena veneta je Itálie. Druh byl zavlečen do střední Evropy, Velké Británie a Spojených států.[3]
Potrava
Denně pozře potravu rovnající se polovině své váhy.[2]
Ekologie
Chladomilná – nesnáší vysoké teploty.[2]
Predace
Predátory žížal jsou:
- Obratlovci – myši, ptáci, krtci, jezevci…
- Členovci – stonožky (požírají vajíčka).[4]
Význam
Druh je někdy chován ve vermikulturách.[3]
Odkazy
Reference
Literatura
- PIŽL, Václav. Žížaly České republiky: Earthworms of the Czech Republic. Sborník Přírodovědného klubu v Uherském Hradišti. Supplementum č. 9/2002. 154 s. ISBN 80-86485-04-8 S. 78–79.
Související články
Externí odkazy
- BioLib.cz – Dendrobaena veneta [online]. BioLib.cz. Dostupné online.