Deník z roku 1835 (Mácha)

Deset stran rukopisu obsahuje 29 záznamů z období od 16. září do 18. listopadu 1835 (pět dalších záznamů přepsal Karel Sabina, tudíž je pravděpodobné, že rukopis je jen zlomkem)[1] a zabývá se rozmanitými tématy: každodenní život, divadlo, Praha v době návštěvy císaře Ferdinanda a cara Mikuláše a psychologické pozadí Máchových vrcholných děl Máj a Cikáni;[2] šifrované části pojednávají o intimním vztahu básníka k Eleonoře Šomkové a odhalují jeho panovačnost a žárlivost.[3]

Šifru jako první rozluštil Jakub Arbes, který si v roce 1884 vypůjčil dvě stránky od spolku Umělecká beseda a výsledky publikoval roku 1886 v časopise Rozhledy literární. V dochovaném rukopisu bylo použito celkem 38 různých šifer 4421krát.[1] Šifru komplikovalo použití českého i německého jazyka a psaní každého druhého řádku zprava doleva.[1]

Jako první si text šifrových pasáží přečetl Jakub Arbes a doporučil jej nezveřejňovat celý, protože „některé části týkající se nejchoulostivějších záležitostí není radno zveřejňovat“.[1] Otázka vydání byla řešena u příležitosti oslav básníkova 100. výročí úmrtí v roce 1936. Skupina surrealistů a lingvistů (Roman Jakobson, Karel Teige, Vítězslav Nezval a Bohuslav Brouk) brojila proti básníkovu falešnému kultu a souhlasila se zveřejněním tajných částí deníku.[1] Kompletní text vyšel až v 70. letech (avšak ne oficiálně v Československu) a v 80. letech byl široce distribuován.[1] Správně dekódovaný a kriticky analyzovaný text byl poprvé publikován v roce 2007.[1]