Datyně

Latinské jméno enkianthus bylo vytvořeno ze dvou řeckých slov (znamená „těhotný květ“).[1]

Datyně „…je domovem v Japonsku a do Evropy byla poprvé dovezena v roce 1880…“,[2] „…Do Evropy byla introdukována na přelomu 19. a 20. století, (…) do Čech byl první exemplář přivezen roku 1911 a vysazen byl v Průhonicích.“[3]

Rod tvoří opadavé nebo méně často stálezelené keře a malé stromy. Listy jsou jednoduché nebo střídavé, jemně pilovité, zpravidla na koncích větví nahloučené, na podzim velmi výrazně červené, oranžové a žluté. Kvete v květnu až červnu. Obvykle datyně tvoří jednotlivé větve s terminálními okoličnatými nebo hroznovitými květenstvími, jen několik druhů má květy jednotlivě nebo v párech. Květ tvoří výrazná koruna se širokou škálou zvonkovitých až džbánkovitých tvarů. Tyčinky bývají ve dvou kruzích, jsou[4] výrazně kratší než koruna a zploštělé. Na rozdíl od mnoha jiných druhů zůstává pyl zrnitý. Semena jsou obvykle okřídlená.[5]

Potřebuje velmi kyselou, humózní, lehkou a vlhčí půdu (rašelinu) a slunné stanoviště nebo případně i polostín. Datyně je mrazuvzdorná a jinak nenáročná.[1]

• datyně čínská (Enkianthus chinensis)
• datyně japonská (Enkianthus perulatus)
• datyně pilovitá (Enkianthus serrulatus)
• datyně přepadavá (Enkianthus cernuus)
• datyně přisedlá (Enkianthus subsessilis)
• datyně zvonkovitá (Enkianthus campanulatus)[7][8]

Okrasná rostlina, hodí se do výsadeb spolu s jehličnany a vřesovištními rostlinami, případně nízkými kultivary vrby a břízy.