Darwinie

Darwinie jsou stálezelené aromatické keře, dorůstající výšky od 20 cm do 3 metrů. Listy jsou drobné až středně velké, jednoduché, vstřícné nebo střídavé, žláznatě tečkované. Květy jsou pravidelné, pětičetné, uspořádané ve vrcholových hroznech nebo květenstvích. U některých druhů je hlávkovité květenství podepřené nápadnými listeny tvořícími zákrov. Češule je zvonkovitá nebo trubkovitá a přesahuje semeník. Kalich je srostlý z 5 lístků, vytrvalý. Koruna je zelená, bílá, žlutá, červená nebo purpurová, složená z 5 volných korunních lístků. Tyčinek je 10, jsou přirostlé k okraji češule a srostlé v trubičku. Střídají se s 10 petaloidními nebo nitkovitými sterilními patyčinkami. Semeník je spodní, srostlý ze 2 plodolistů a obsahuje jedinou komůrku se 2 až 6 vajíčky. Plodem je nepukavý, suchý, zpravidla jednosemenný oříšek.[2]

• 
  Kvetoucí Darwinia fascicularis
• 
  Darwinia collina
• 
  Květenství Darwinia grandiflora
• 
  Drobnokvětý druh Darwinia citriodora

Rod zahrnuje asi 90 druhů a je rozšířen výhradně v Austrálii. Převážná většina druhů roste v jihozápadní Austrálii, pouze asi 15 ve východní a jižní části kontinentu. Značné množství druhů jsou stenoendemity a vzácné druhy.[3]

Rostlina nebyla pojmenována po Charlesu Darwinovi (v roce 1816 mu bylo 7 let), ale po anglickém lékaři a básníkovi Erasmu Darwinovi, jeho dědovi.[2]

Květy darwinií jsou bohaté na nektar a jsou opylovány hmyzem (často včelami nebo vosami) nebo ptáky. V Austrálii došlo při přizpůsobení se opylovačům k zajímavému konvergentnímu vývoji dvou nepříbuzných linií rostlin: darwinie z čeledi myrtovitých a rodu pimelea z čeledi vrabečnicovitých. U obou rodů lze najít druhy s bělavými květy nahloučenými v hustých vrcholových květenstvích, opylovaných hmyzem (např. Pimelea sylvestris a Darwinia vestita), i druhy specializované na opylování ptáky (např. Pimelea physodes a Darwinia macrostegia). Ty mají hlávkovitá květenství obalená nápadnými, často živě červeně zbarvenými střechovitými listeny, tvořícími zákrov připomínající korunní lístky. Květenství bývají převislá a navštěvují je zejména medosavky. U některých druhů je vazba s opylovačem velmi těsná. Květy D. masonii jsou převážně opylovány jediným druhem medosavky.[4] V jihozápadní Austrálii byly na květech některých druhů darwinií (D. vestita, D. pauciflora a jiné) pozorovány vosy z čeledi trněnkovití (Tiphiidae), specializovaní opylovači australských orchidejí.[5]

• 
  Ornitofilní darwinie Darwinia macrostegia
• 
  Ornitofilní pimelea Pimelea physodes
• 
  Čelní pohled do květenství Darwinia meeboldii
• 
  Australská medosavka pruhoprsá (Certhionyx pectoralis)

Darwinie jsou podobně jako řada jiných rostlin z jihozápadní Austrálie přizpůsobeny periodickým požárům vegetace. Požár zničí staré rostliny a populace se obnovuje ze semen, která spočívají v půdě v dormantním stavu. Bylo zjištěno, že vystavení teplotám od 80 do 100 °C značně zvyšuje jejich klíčivost a vytrhuje je z dormance. Vyšší teploty již působí nepříznivě.[6] Semena šíří zejména mravenci, kteří je vyhledávají kvůli výživnému masíčku.[7]

Rod Darwinia je v rámci čeledi myrtovité řazen do podčeledi Myrtoideae a tribu Chamelaucieae. Je součástí skupiny blízkých rodů, rozšířených vesměs rovněž v jihozápadní Austrálii: Actinodium, Chamelaucium, Verticordia a Pileanthus.[8] Podle výsledků předběžných fylogenetických studií je rod Darwinia polyfyletický, rozdělený na 2 vývojové větve (skupina druhů z východu versus druhy z jihozápadu Austrálie), které spolu s rody z výše zmíněné skupiny tvoří vývojovou větev uvnitř rodu Verticordia. V taxonomii této skupiny proto lze ještě očekávat velké přesuny. Z jihozápadní Austrálie je také známa řada dosud nepopsaných druhů.[3]

Darwinie jsou vesměs atraktivní rostliny, které se však ve sklenících jen obtížně pěstují. Vyžadují plné slunce, nezásaditou, přiměřeně vlhkou půdu s malým obsahem dusíku. Množí se výsevem semen na jaře nebo polodřevnatými řízky v pozdním létě.[9]