Dar slz

Dar slz označuje v křesťanské mystice boží milost, které se dostává některým křesťanům.^[zdroj?!] Slzy pak provází osobu každodenním životem, zvláště pak během liturgických úkonů a modlitby. Tzv. darem slz byl obdařen např. Ignác z Loyoly.

Není to prolévání slz jen tak. Označuje se tím dar, který souvisí s prožíváním - vciťováním se do nesmírného ponížení božího Syna - rozjímání jeho utrpení. Také jsou darem slz označovány ty stavy, které souvisí s lítostí nad vlastními hříchy, nebo nad zatvrzelostí hříšníků k té velké Lásce, která sebe samu vydala a možná pro ně zbytečně. Každopádně dar slz není zoufalstvím nad sebou samým ani nad ničím jiným. Člověk mající milost prožívat bolest Lásky se neudrží a roní slzy nad netečností k této Lásce. Nad tím, jak sám tu Lásku zranil a zradil - zraňuje a zrazuje…(Má Lásko na kříž přibitá i ranami mých hříchů… viz kancionál 301). Kromě již zmiňovaného Ignáce z Loyoly měl být tímto darem obdařen i sv. František z Assisi, který údajně oslepl mimo jiné i proto, jak ronil slzy.