Dafnis
Dafnis (řecky Δάφνις, latinsky Daphnis) je v řecké mytologii synem boha Herma.
| Dafnis | |
|---|---|
 | |
| Partner(ka) | Nomia |
| Rodiče | Hermés |
 multimediální obsah na Commons | |
| Některá data mohou pocházet z datové položky. | |
Jeho matkou byla nymfa, porodila ho zřejmě na Sicílii a odložila pod vavřínovým keřem (dafné), podle něhož byl pojmenován.
Dafnis je označován za prvního pěvce i autora pastýřských písní. Jeho učiteli byli bůh Pan, který ho naučil na flétnu a dudy, bůh Apollón ho miloval a bohyně Artemis milovala jeho zpěv, při němž spolu lovili zvěř. Nymfy ho k tomu naučily pastevectví a chovu skotu.
Dafnis se zamiloval do nymfy jménem Nomia a ta ho donutila odpřisáhnout, že jí nikdy nebude nevěrný. V případě, že by přísahu porušil, měl být oslepen. Když Dafnis v opilosti podlehl svodům princezny Chloris, byl skutečně oslepen a bloudil venkovem, skládal a zpíval své smutné písně. Zemřel po nešťastném pádu do jakési strže a traduje se, že jej jeho otec Hermés proměnil v kámen.
Dafnis se stal pravzorem pastýřského hudebníka a pěvce a přeneseně se jeho jméno dostalo do literatury i jiných uměleckých děl. Nejznámější je románové dílo autora Longa Dafnis a Chloé, které pochází z 2. až 3. stol. n. l. Je to romantický příběh odloženého syna bohatých rodičů, kterého našli a vychovali pastýři. Podobný osud měla dívka Chloé, oba mladí lidé se zamilovali, hledali své rodiče, překonali mnohé nástrahy osudu a nakonec se šťastně vzali. Tento pozdně antický námět byl znovu vzkříšen době renesance a rokoka, byl mnohokrát znovu zpracován v dramatech, v hudbě i výtvarném umění.
Odraz v umění
Nejznámější zpracování tématu Dafnis a Chloé je Ravelova choreografická symfonie, podobně jako Offenbachova opereta. Slavný básník Johann Wolfgang Goethe označil Longovo dílo jako "poslední květ staré řecké literatury".
Literatura
- Slovník antické kultury. Praha: Svoboda, 1974. 717 s. (Členská knižnice nakl. Svoboda).
- Vojtěch Zamarovský, Bohové a hrdinové antických bájí
- Graves, Robert, Řecké mýty, 2004, ISBN 80-7309-153-4
- Houtzager, Guus, Encyklopedie řecké mytologie, ISBN 80-7234-287-8
- Löwe, Gerhard, Stoll, Heinrich Alexander, ABC Antiky
- Fink, Gerhard, Kdo je kdo v antické mytologii, 2004, ISBN 80-7218-992-1
- Neškudla, Bořek, Encyklopedie řeckých bohů a mýtů, 2003, ISBN 80-7277-125-6
- OFFENBACH, Jacques; CLAIRVILLE, Nicolai. Dafnis a Chloë. Překlad Václav Juda Novotný. Praha: Wiesner, 1901. Dostupné online. Text k jednoaktové operetě zpracovává antické téma na způsob pastýřské hry. S dvojicí Dafnidem a Chloe se zde setkáme v podobě nevinných mladých milenců, jimž bakchantky a jejich vůdce bůh Pan s požitkem pootevírají dvířka k milostným hrám. Světová premiéra Daphnis et Chloe se konala v pařížském divadle Théâtre des Bouffes-Parisiens 27. 3. 1860, v ND v Praze byla poprvé nastudována v sezóně 1900-1901..
Externí odkazy
- Obrázky, zvuky či videa k tématu Dafnis na Wikimedia Commons
