Daň z majetku

Daň z majetku je daň z celkových aktiv daňového poplatníka. Patří do skupiny majetkových daní. Nejběžnější je založena na koncepci tržní hodnoty. Její vyměřovací základ obvykle zahrnuje čistá aktiva zbývající po odečtení dluhu.

Daň z majetku byla vybírána již ve starověku, například v Římské říši[1] a v Aténách[2]; sloužila však dočasným účelům, jako je financování války. V Německu byly daně z majetku vybírány hlavně z nemovitého majetku až do pozdního středověku; tyto daně více odpovídaly dnešní dani z nemovitostí.[3] Daň z majetku zahrnující celková aktiva byla poprvé zavedena v Německu v roce 1893. Daň z majetku se však nyní považuje za zastaralou; z 36 zemí OECD měly v roce 2017 obecnou daň z majetku pouze 4 (v roce 1990 jich bylo 12).[4]

Odkazy

Reference

V tomto článku byl použit překlad textu z článku Vermögensteuer na německé Wikipedii.

  1. UNRV.com - Taxes in the Roman Empire
  2. Winfried Schmitz: Eisphora. In: Hubert Cancik, Helmuth Schneider (Hrsg.): Brill’s New Pauly. Antiquity volumes. Brill Online, 2013.
  3. Joachim Wieland: Rechtliche Rahmenbedingungen für eine Wiedereinführung der Vermögensteuer. November 2003, S. 3 ff.
  4. Johannes Ritter, Zürich. [s.l.]: [s.n.] Dostupné online.
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.