DAR-1

DAR-1 Perepuda (Motýl) byl dvoumístný turistický a cvičný dvouplošník vyráběný v Bulharsku od roku 1926. Byl vyráběn společností DAR – Daržavna Aeroplanna Rabotilnica (bulharsky: Държавна Аеропланна Работилница, česky: Státní letecká dílna), Božuriště u Sofie. Navrhl jej německý konstruktér ing. Hermann. Winter. Bylo to v Bulharsku první sériově vyráběné letadlo továrnou DAR.

Před hangáry společnosti DAR letouny DAR U-1/Uzunov-1, Potez XVII a v pozadí 2 letouny DAR-1, Božuriště (1926)
DAR 1
Cvičný letoun DAR-1A
Určenícvičný letoun
VýrobceDAR
Šéfkonstruktéring. Hermann Winter
První let1926
UživatelBulharsko
Vyrobeno kusů20
VariantyDAR-1, DAR-1A
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Vznik a vývoj

V roce 1912 byla založena státní letecká továrna DAR, která sídlila na letišti v Božurišči u Sofie. Zde se opravovaly a od roku 1925 také v menší míře vyráběly sportovní a školní letouny pro potřeby bulharského letectva. Motory Walter se v bulharském letectvu začaly používat od poloviny 20. let 20. století zejména jako standardní motory v turistických, školních a cvičných letadlech DAR-1 s motorem Walter NZ-60, DAR-1A s motorem Walter Vega.[1]

Antonín Kumpera, gen. ředitel Walter (nejmenší zleva) s delegací Bulharska na pražské letecké výstavě (1927)

V roce 1926 byl vyroben prototyp (v. č. 10) a následně 12 letounů DAR-1 (v. č. 11–21), což byl konvenční dvoumístný dvouplošník s pevným podvozkem a s motorem Walter NZ-60. Letouny byly imatrikulovány B-BIKA až B-BIKN. V roce 1927 byla imatrikulace změněna na LZ-IKA až LZ-IKN.[2] V říjnu 1927 zaslal ředitel ing. P.O. Popchristev z Ředitelství bulharského letectví na Ministerstvu železnic, telegrafů a letectví děkovný dopis továrně Walter, kde sdělují, že piloti Lazarov, Ch. a I. Gančo vykonali 12. září na 3 letounech DAR-1 okružní let s jedním mezipřistáním v délce 11:50 hod. Dne 23. září pilot Lazarov podnikl na témže letadle nový okružní let v délce 7:07 h a konečně 25. září vytvořil pilot Natéf na letounu DAR-1 nový bulharský rekord v délce trvání letu 10:07 hod.[3]

Další vývoj tohoto letounu hned o 2 roky později vyústil v upravený typ DAR-1A, který nesl silnější motor Walter Vega.[4] Těch bylo vyrobeno 8 ks (1928) a měly imatrikulační označení LZ-IKP až LZ-IKZ (v.č. 35-42)[2] Přestože byly vyrobeny a imatrikulovány v roce 1928, těžko mohly mít od počátku namontovány motory Walter Vega, ty se začaly vyrábět až v roce 1929.

Letouny DAR-1 a DAR-1A byly od roku 1926 resp. 1928 využívány na letecké škole Kanzalak pro základní výcvik a také u stíhací letky Yato pro pokračovací výcvik. Některá letadla DAR-1A byla používána civilní leteckou službou pro vlečení kluzáků.

Zkušební pilot továrny DAR Petko Popgančev zaznamenal na tomto letounu několika dobrých, sportovních výkonů – např. v roce 1932 podletěl most Stambolov (Veliko Turnovo), který je jen 28 m nad řekou Jantrou, a o rok později provedl 127 na sebe navazujících přemetů za letu (lopinků) z Karlova do Kanzalaku.

Tyto letouny byly vyřazovány z provozu téměř po 15 letech až na počátku 40. let

DAR 1-A s motorem Walter Vega, 1928 (B-BIKV, později LZ-IKV)

Popis letounu

Letoun byl smíšené konstrukce, měl celodřevěnou kostru a plátěný potah. Podvozek byl pevný s průběžnou osou, záďový s ostruhou. Na dolním křídle a nad trupem byly namontovány vzpěry ve tvaru písmene N, které podepíraly horní křídlo. Byl vybaven dvojím řízením.

Typ DAR-1 (1926) byl poháněn československým vzduchem chlazeným hvězdicovým pětiválcovým leteckým motorem Walter NZ-60 vyráběným ve společnosti Walter.

Typ DAR-1A (1928) byl poháněn československým vzduchem chlazeným hvězdicovým pětiválcovým leteckým motorem Walter Vega.

Most Stambolov v Tarnovu, který Petko Popgančev v roce 1932 na DAR-1 podletěl

Uživatelé

Specifikace

Údaje podle[5][6]

Technické údaje
  • Posádka: 2
  • Rozpětí: 9,30 m (DAR-1), 8,90 m (DAR-1A)
  • Délka: 6,25 m (DAR-1), 6,35 m (DAR-1A)
  • Celková nosná plocha: 21,30 m2
  • Prázdná hmotnost: 405  kg (DAR-1), 410 kg (DAR-1A)
  • Max. vzletová hmotnost: 640  kg (DAR-1), 665 kg (DAR-1A)
  • Pohonná jednotka (typ DAR-1): vzduchem chlazený pětiválcový hvězdicový motor Walter NZ-60
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 44 kW (60 k) při 1400 ot/min
    • vzletový: 55 kW (75 k) při 1750 ot/min
  • Pohonná jednotka (typ DAR-1A): vzduchem chlazený pětiválcový hvězdicový motor Walter Vega
  • Výkon pohonné jednotky:
    • jmenovitý: 62,5 kW (85 k) při 1750 ot/min
    • vzletový: 66,2 kW (90 k) při 1800 ot/min
  • Spotřeba paliva: 225–230 g·h−1·k−1 / 306–313 g·h−1·kW−1
  • Vrtule: dvoulistá dřevěná vrtule

Výkony DAR-1A
  • Maximální rychlost: 150 km/h
  • Cestovní rychlost: 135 km/h
  • Minimální rychlost: 88 km/h
  • Dolet: 350 km, vytrvalost: 3 h
  • Dostup: 3 500 m

Odkazy

Reference

V tomto článku byly použity překlady textů z článků DAR 1 na anglické Wikipedii a DAR-1 na bulharské Wikipedii.

  1. Motory Walter v Bulharsku. Bulletin Walter. Akciová společnost Walter, továrna na automobily a letecké motory, Praha XVI - Jinonice, 16.s., květen 1935, roč. 1935, čís. V-1935, s. 4–5.
  2. Bulgarian Air Force – Aircraft Types [online]. aeroflight.co.uk [cit. 2019-10-13]. Dostupné online.
  3. Fa. Walter a spol., Jinonice obdržela dopis. Letectví. Listopad 1927, roč. VII. (1927), čís. 11, s. 280. Dostupné online.
  4. Civil Aircraft Register - Bulgaria ( [online]. www.airhistory.org.uk [cit. 2019-10-14]. Dostupné online.
  5. CURP CURLOV, Cyril. Letecké inženýrství v Bulharsku, editace a předmluva prof. Boris Bonev, PhD, tisk Vanyo Nedkov, 2008, s. 44
  6. TSAKOV , Tsvetan, XX. Století, bulharské letectví 1897-2000, Triumf a katastrofy, Air Group 2000, Sofia, ISBN 954-752-003-2

Literatura
  • (anglicky) TAYLOR, Michael J.H. Jane's Encyclopedia of Aviation. London: Studio Editions, 1989. S. 573.
  • (anglicky) World Aircraft Information Files. London: Bright Star Publishing 891 s.
  • (anglicky) GUNSTON, Bill (1993). World Encyclopedia of Aircraft Manufacturers. Annapolis: Naval Institute Press. p. 89.
  • (bulharsky) BORISLAVOV, Ivan, RUMEN Kirilov. Letadla Bulharska, první část od Blériota k Messerschmittu, Prima Publishing House, Sofia, 1996, s. 219 ISBN 954-8163-57-8

Související články

Externí odkazy
This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.