Dům kultury města Ostravy

Dům kultury města Ostravy (dříve Dům kultury pracujících Ostravy (DKPO, 1961–1963), Dům kultury pracujících Vítkovických železáren Klementa Gottwalda (DK VŽKG, 1964–1973), Dům kultury Vítkovických železáren a strojíren Klementa Gottwalda (DK VZSKG, 1973–1989), Dům kultury Vítkovických železáren (1990–1992), Dům kultury Vítkovice, a. s. (1992–2003))[1] je budova v Ostravě vybudovaná v roce 1956–1961 ve stylu socialistického realismu na základě projektu architekta Jaroslava Fragnera.[2] Budova byla otevřena 16. dubna 1961 coby největší zařízení svého druhu v tehdejší Československé republice.[3] Budova disponuje sálem pro zhruba 1 200 návštěvníků, divadlem s 620 místy k sezení, kinem s kapacitou 450 míst, hudebním sálem, přednáškovou síní, knihovnou, restaurací, kavárnou a klubovními místnostmi.[3]

Dům kultury města Ostravy
Průčelí Domu kultury města Ostravy
Základní informace
ArchitektJaroslav Fragner
Výstavba1956 - 1961
Poloha
Adresa28. října 2556/124, 709 24 Moravská Ostrava a Přívoz, Ostrava, Česko Česko
Ulice28. října
Souřadnice49°49′51,8″ s. š., 18°16′23,44″ v. d.
Další informace
Rejstříkové číslo památky101234 (PkMISSezObrWD)
WebOficiální web
multimediální obsah na Commons
Některá data mohou pocházet z datové položky.

Budova

Architektonická soutěž na stavbu nového „kulturního a pionýrského domu“ byla vypsána v roce 1954.[4] V soutěži zvítězil projekt Jaroslava Fragnera, jehož pojetí neslo prvky funkcionalismu i neoklasicismu,[4] což se setkalo s odporem zastánců tehdy prosazovaného socialistického realismu,[4] ačkoli se autor při navrhování budovy nechal tímto směrem citelně ovlivnit.[5] Tehdejší ministr kultury Václav Kopecký[4] projekt označil za „málo současný“.[4]

Samotná stavba je tvořena třemi částmi – hlavní lodí, spojovacím křídlem a bočním křídlem.[2] Vstup je tvořen monumentálním průčelím, jehož fasáda je obložena travertinem, ostatní fasády jsou pak obloženy keramickými dlaždicemi.[3][2] V těsné blízkosti objektu jsou umístěny dvě kašny (součást návrhu Jaroslava Fragnera), opatřené sousoším Mládí a Dívčí tajemství sochaře Stanislava Hanzíka.[3][2]

V dobovém tisku byla budova označována za „obrovskou bílou loď uprostřed černé Ostravy“.[3]

Sochy na průčelí

Nad hlavním průčelím jsou umístěny alegorické sochy Práce s dětmi, Zlepšovatel, Chemie, Sochařství, Hudba a Sport. Sochy jsou součást sousoší Člověk v práci a oddechu od autorů Vlastimila Večeři a Jiřího Myszaka.[3][2]

Reference

  1. Databáze divadel / Divadelní architektura v Evropě. www.theatre-architecture.eu [online]. [cit. 2018-05-05]. Dostupné online. (anglicky)
  2. Dům kultury města Ostravy. ArchOva. 2017-09-23. Dostupné online [cit. 2018-05-05]. (česky)
  3. Historické kalendárium. Ostrava.cz. Dostupné online [cit. 2018-05-05]. (česky)
  4. Sochy, sloupy a interiéry procházejí ozdravnou kúrou. Moravskoslezský deník. 2008-07-16. Dostupné online [cit. 2018-05-05]. (česky)
  5. ARCHITEKTURA: Od avantgardních vizí... - Neviditelný pes. Lidovky.cz [online]. 2017-01-24 [cit. 2018-05-05]. Dostupné online.

Externí odkazy

This article is issued from Wikipedia. The text is licensed under Creative Commons - Attribution - Sharealike. Additional terms may apply for the media files.