Dům U Svatých Tří králů

Původně byla na tomto místě gotická zástavba, z níž se dochovaly suterénní prostory i s klenbami. Majitelem byl koncem 16. století kupec Mikuláš Teyfl, později jeho syn Jan Teyfl z Zeilberku, kupec a bankéř, povýšený v roce 1591 do rytířského stavu.[2] Na začátku 17. století zde byl pro tuto rodinu postaven honosný renesanční palác s arkádovým nádvořím, připisovaný vlašskému staviteli Janu Dominikovi de Barifis. V roce 1620 v něm údajně býval hostem Estery, vdovy po Janu Teyflovi, i "zimní král" Fridrich Falcký.

Kolem roku 1741, kdy byl palác majetkem Františka Daniela Payera, a pak ještě po roce 1768 došlo k některým pozdně barokním úpravám: palác byl zvýšen o třetí patro a uliční fasády byly opatřeny štukaturami, snad podle projektu Františka Ignáce Prée.[3]

Při dalších klasicistních a novodobých úpravách byl renesanční i rokokový vzhled objektu zejména v nádvoří poškozen, ke změnám došlo i v interiérech 3. patra a bylo postaveno hlavní schodiště.[4]

Průčelí hlavní budovy obrácené do Melantrichovy ulice je šestiosé, částečně na levé straně zakryté sousedním domem U Košíku (č.p. 464/13). V parteru se dochoval pozdně renesanční edikulový portál, rokoková fasáda je bohatě zdobená štukaturami. Průčelí zadní budovy obrácené do Michalské ulice vzniklo ve stejné době, je rovněž šestiosé a řešené obdobně jako průčelí hlavní budovy; i zde je pozdně renesanční portál, ale jednodušší.

Nádvoří

Dům je průchozí, takže je přístupný i malý dvorek s dochovanými pozdně renesančními pilířovými arkádami v hlavní i zadní budově, u nichž jsou výrazné předsazené toskánské polosloupy v přízemí a v prvním poschodí. Na bočních křídlech jsou pavlače nesené konzolami, ve vyšších patrech s kovaným zábradlím.[1]