Dům Petr

V letech 1706–1709 byl hned za městskou branou v Kreuz-Strasse (Vřídelní č. p. 85) postaven barokní řadový hrázděný měšťanský dům. Od roku 1750 byl funkční jako hospoda s názvem U zlatého vola. Majitelem byl Kašpar Penkert.[2][4] Barokní vývěsní štít hostince je dochován ve sbírkách Muzea Karlovy Vary.[5]

Během 19. století byl v domě otevřen restaurant U města Athén. V roce 1896 tehdejší majitelé Amelie a Ernest Charwatovi nechali dům upravit a rozšířit směrem do dvora podle plánů stavitele Johanna Matusche. Do dnešní podoby byl přestavěn v letech 1922–1923 pro rodinu Neubauerů stavitelem Heinrichem Johannem Viethem. Průčelí objektu bylo opatřeno dekorativním iluzivním hrázděním. Restaurant a kavárna s tehdejším názvem Café-Central, byl v době před rokem 1924 přejmenován podle nájemce Johanna Pettera na Petter.[2][5]

Během německé okupace v době po roce 1938 se restaurace nazývala Grinzing. Po nuceném vysídlení německého obyvatelstva na konci druhé světové války byla v domě otevřena nová restaurace Petr, koncem padesátých let provozně rozšířena na kinokavárnu[pozn. 1].[2][5]

V druhé polovině 20. století byl objekt ve zchátralém stavu. Dřevěné části byly napadeny dřevomorkou a dřevokazným hmyzem a několikrát byl určen k demolici. Dne 27. května 1991 byl tento nejstarší stojící dům v Karlových Varech zapsán na seznam nemovitých kulturních památek České republiky.[2]

Po první světové válce se dům dostal do vlastnictví Johanna Pettera, který jej v roce 1923 zmodernizoval a pojmenoval Petter. Po druhé světové válce s odsunem německého obyvatelstva byl dům v rámci tzv. národní očisty přejmenován na Petr. Německé jméno Petter se snadno počeštilo a jméno Petr se hodilo, neboť navodilo historickou souvislost s ruským carem Petrem Velikým. Ten se dvakrát v Karlových Varech léčil. Manuálně zručný car jednoho dne pomáhal zedníkům při stavbě domu U páva, který stával na druhém břehu řeky Teplé proti dnešnímu hotelu Petr. Dům musel být později zbořen[pozn. 2]. Na někdejší nedalekou zednickou akci ruského cara upomíná bronzová pamětní deska[pozn. 3] nainstalována u vchodu domu stejného jména.[2][5]

Barokní řadový dvoupatrový hrázděný dům se zděným přízemím a předsazenou hrázděnou konstrukcí pater, je krytý vysokou sedlovou šindelovou střechou s vikýři. Svým charakterem přísluší ke krušnohorské architektuře. Vzorky hrázděných konstrukcí, stropů a krovu byly dendrochronologicky datovány do období let 1706–1709.[2][1]

Na vstupním průčelí je replika dekorativního iluzivního hrázdění z roku 1923, nad ním pak dekorativně vyřezávaný hrázděný středový štítový vikýř. Zde je umístěna dvojice menších obdélných oken a v ose nad nimi kruhové okénko. V přízemí v ose je obdélný vchodem s dřevěným orámováním a dvěma obdélnými výlohami po stranách. Patra objektu jsou oddělena profilovanou římsou, každé se sedmi okny. Mezi okny prvního patra jsou umístěny dřevěné polosloupky se zdobenými hlavicemi. Okna druhého patra jsou jednodušší, dřevěně orámovaná a doplněna vyřezávanými profilovanými parapety.[2][1]